Můj milý deníčku

Snad každý alespoň jednou napsal tu klasickou větu ,,Můj milý deníčku“. Ti vytrvalejší z nás neskončili na první stránce. Psali dál, co jim stránky stačily.

Patřím mezi vytrvalce, kterým se hromada popsaných deníků rok od roku kupí. Některým deník slouží jako vrba, zapisují si do něj den po dni. Jiní si zaznamenávají jednou za čas podstatné okamžiky a myšlenky. Někdo si zapisuje zážitky z dovolených, sny, někdo otevírá deníček, když si potřebuje postěžovat na nepřízeň osudu nebo neporozumění druhých.

Podle psychologů je psaní deníku blahodárné – v mnohém podobně jako psaní poezie nebo textů k písním. Odborné studie i zkušenosti terapeutů potvrzují, že psaní deníku

• pomáhá utřídit si myšlenky a cíle
• ukazuje naši motivaci v důležitých okamžicích
• slouží jako nástroj osobní hygieny
• je klíčem k poznání sebe sama
• napomáhá vyrovnávat se s vlastními chybami 
• podporuje kreativitu
• učí vyjadřovat a formulovat myšlenky
• pomáhá v rozlišování priorit – co je důležité a co méně.

Já a mé deníky

„Milý deníčku, dnes jedu na soustředění s aerobikem. Už se moc těším. Na pokoji budu se Zuzkou, Lenkou, Evou. Tak ahoj, jdu k Nikole.“ Napsáním této věty 24. května 2001 začal být můj deník deníkem. Bylo mi devět let. Psala jsem tam naprosté nesmysly, ale vzhledem k mému věku to asi bylo přiměřené.

Později jsem do deníku vkládala i pohledy z prázdnin, různé výstřižky nebo své vlastní příběhy, které píšu doposud. Deník jsem si pečlivě zdobila, psala si do něj aktuální přehledy například mých nejlepších kamarádek, což mě v pozdějších letech nejednou rozesmálo.

Teď mi je devatenáct a deník si píšu dál, i když ne tak často. Vydržela jsem to tedy deset let a myslím si, že jen tak nepřestanu. Ano, i dnes, v době moderních technologií, si stále píši zápisky do papírového bloku. Od roku 2007 jsem začala své myšlenky publikovat také prostřednictvím internetového blogu.

Deníkové záznamy v terapii

Deník patří k důležitým metodám při psychoterapii. „Klient si při psaní třídí myšlenky, rekapituluje, znovuprožívá pro něj důležité události, získává jasnější náhled,“ říká psychoterapeutka Milena Nováková. Mnohdy tak při psaní dojde k pochopení problémů a emocí, vysvětluje.

Prostřednictvím deníku podle Novákové může člověk podstupující terapii také sledovat své pokroky. „Může porovnávat, jak mu bylo tenkrát a jak je mu teď. Deník také může sloužit jako cesta, jak terapeutovi sdělit něco, o čem se klientovi těžko mluví,“ dodává Nováková.

„Důležité je také umět s deníkem aktivně pracovat,“ zdůrazňuje psycholožka Marta Helingerová. Můžeme tak totiž nalézat podobnosti, vyhodnocovat je a využívat v opakujících se situacích. „Při zpětném pročítání deníků, kam si můžeme psát také své sny, je nám leccos jasnější, pomáhá nám to nalézt cestu znovu k sobě,“ říká Helingerová.

Přednáška 24. října 2024