Moderní doba vztahová

Kamarádka jezdívá do Skřidel, jednoho z nejstarších českých sebepoznávacích center. Nedávno se tam objevil i vyhledávaný popularizátor alternativních přístupů Jaroslav Dušek. A nikoli, nebude to text o této ikoně naší new age scény. Jen odrazový můstek k tématu. Při nějakém povídání tam měl pronést, že v současném zmatku kolem přístupů k partnerské problematice je zastáncem polyamorie. Tedy, jak by se dalo přeložit, mnoholásky.

Co to přesně znamená? Více rovnocenných vztahů, nebo schopnost být zamilovaný do více lidí současně? Zřejmě obojí zároveň: ani jeden z partnerů není víc než ostatní a všichni zúčastnění s tím jsou v pohodě. Ale pozor, nejde o u nás hojně rozšířený model stálých partnerů či manželů a současně více či méně tajených paralelních občasných či dlouhodobých milenců a milenek.

Což o to, koncept polyamorie je mi sympatický, ale nejsem si jist realitou. Uskutečněním. Co stará dobrá žárlivost? Ale ta přece v éře nových, otevřených, vědomých vztahů nemá místo! Jak to tedy může fungovat prakticky? Znáte někoho, komu tohle funguje? Popravdě já nikoho takového osobně neznám.

Když mám co dělat zvládnout vztah s jedním člověkem, jak můžu mít hluboký vztah s více lidmi najednou?

Jediný déle trvající poly‑ vztah, o kterém vím, je žena se dvěma partnery. Docela zajímavé, protože možná by si někdo pomyslel, že to spíše bude fungovat obráceně. Vraťme se však k otázce, co jsou nové typy vztahů, jsou‑li vlastně vůbec nové a zda je možné, aby fungovaly skutečně v životě. A zda by to šlo lépe než klasický model one to one, který koneckonců často nijak zvlášť nefunguje.

Pomiluj mě a padej

Velmi podobným a asi ještě více rozšířeným konceptem moderní doby vztahové jsou tzv. otevřené vztahy. To je vlastně možnost mít stálého partnera a k němu další intimní vztahy či více intimních „přátel“ současně. V prvním případě tahle skutečnost případnému stálému (či řekněme hlavnímu) partnerovi nevadí, většinou to má vlastně obdobně; někdy se pak u vás v posteli může vyskytnout i někdo další z těchto „známých“ partnera či partnerky. A všichni jsou happy.

Velmi je tento model podporován a vyzdvihován v tantrických kruzích, ale rozhodně nejen tam. Krásný ideál: když máte otevřené srdce, vaše láska může bez egoismu proudit ke komukoli. Jak mi sama stoupenkyně jedné z tantrických škol řekla, je to právě jen ideál, v realitě to skoro u nikoho nefunguje. Když mám co dělat zvládnout vztah s jedním člověkem, jak můžu mít hluboký vztah s více lidmi najednou, řekla. Zde je obecně jádro pudla.

Známý, už dobře přes třicet, za svůj život v podstatě žádný delší vztah neměl. Jen milenky. Jedna z nich nedávno porodila jejich dítě.

Jedna z bývalých přítelkyň po rozchodu prohlásila, že jsem byl jejím posledním pokusem o vztah, že nyní už jen milenci. Protože v tom neumím až tak chodit, zajímalo mě, jak se to dělá, že intimní partneři zůstávají jen milenci či milenkami, nic hlubšího. Řekla mi, že je to o odstupu. Musíš si držet odstup. Nepřespávat u něj a nenechat ho přespávat u tebe, říkala. Prostě jít po tom domů.

Tedy další způsob. Jen milenecké vztahy. Sama mi ale s rostoucí hladinou alkoholu řekla, že to samozřejmě není optimální. Není tam blízkost, to, co můžeš sdílet jen s partnerem. Ještě extrémněji to má známý, už dobře přes třicet, který za svůj život v podstatě žádný delší vztah ani nikdy neměl. Jen milenky. Některé i dlouholeté, ale stále jen milenky. K dovršení všeho teď nedávno jedna z nich porodila jejich dítě.

Jedna známá je pak už delší dobu součástí milostného trojúhelníku v jiném vztahu. Vědomého, prostě občasné trojky. A tu máme další možnost, další způsob. Občas si prostě intimní život s partnerem zpestřit přibráním kámošky či kámoše do postele. Navíc tam prý funguje jako jakýsi katalyzátor jejich vztahu. Určitým způsobem pomáhá jejich vztah udržovat.

Přednáška 24. října 2024