Manželství "last minute"

Když se chystáme na cestu do exotického zahraničí, kromě platného pasu, kreditky a letenky si ověříme, zda je třeba očkování pro boj s malárií či žlutou zimnicí. Možná se kromě zdravotního pojištění necháme ještě připojistit pro případ krádeže, obstaráme si kvalitní mapu, průvodce a možná GPS. Perfekcionisté si ještě na webu poklábosí o tom, co je na cestě může potkat za překvapení.

Taková výprava nás zpravidla stojí nemalé peníze, vyžaduje spoustu příprav i energii pro zvládání stresující cestovní horečky. Když se ve zdraví a s hnědou kůží vrátíme do svých domovů, můžeme kromě jiných pocitů zažívat i hrdost, že jsme tuhle cestovatelskou pouť zvládli. A je to na místě.

Při přípravě svatby se sice může ukázat, jak spolu ladíme (podobně jako při balení zavazadel do zahraničí), ale o cestě samotné to ještě mnoho nevypovídá.

S manželstvím je to velmi podobné. Pro vstup na jeho území potřebujeme platný doklad o naší dospělosti, finance na snubní prstýnky i věrohodné svědky. Během předsvatebních příprav nás zpravidla očkují naši rodiče („a jsi si jistá, že si ho chceš vzít?“), zadaní („nebuď podpantoflák!“) i svobodní kamarádi („pořádně si jí hlídej“), případně titulky z barevných časopisů („7 triků, jak si udržet jeho vášeň i po svatební noci“).

Někteří si ponechají svůj staromládenecký byt, truhličku se šperky po babičce, případně své příjmení, nejspíš pro nějakého strýčka Příhodu nebo slečnu Dlouhonohou. Nezapomínáme ovšem ani na internetové diskuze a varování, předsvatební smlouvy či dary z lásky. Ostatně, bereme si přece toho pravého (nebo tu pravou) na celý život. Nebo ne?

Přípravy na pobyt

Bohužel, ve chvílích, kdy pár začne vážně mluvit o vstupu do manželství, omezí se přípravy hlavně na správný průběh svatby. Zaručí nám úspěch něco modrého, něco půjčeného nebo dostatečné množství svatebních koláčků? U mnoha párů to vypadá, jako by počet hostů na svatební hostině nebo styl svatebního úboru zastínil dny, které přijdou potom. Prakticky ovšem potřebujeme i přípravu pro samotné bytí v manželství, nejen na ten první den (a noc). Při přípravě svatby se sice může ukázat, jak spolu ladíme (podobně jako při balení zavazadel do zahraničí), ale o cestě samotné to ještě mnoho nevypovídá.

A taky je tu sex. Ten jde většinou sám od sebe, proč bychom se taky jinak brali, že? Jenže zcela jistě to tak nepůjde napořád.

Manželská pouť nám připravuje nekonečné množství překvapivých situací a problémů a vůbec je docela nepřehledná. Málokdy se z ní vracíme opálení a zdraví (naopak, v tom lepším případě zcela plynule navazujeme naší poutí na věčnost). Lze se tedy připravit, abychom si během manželství užili své pocity hrdosti?

Ano, něco přeci jen předvídat lze. Třeba to, že nějak a někde budeme muset bydlet, z něčeho být živi a nějak vydělávat peníze. Možná nám začne být smutno a budeme si chtít pořídit potomky, které bude třeba nějak (a někým) vychovávat.

Asi se také nějak budeme potkávat s dalšími lidmi, rodiči a přáteli, i partnerovými. Nejspíš se také občas stane, že budeme mít oba volný víkend a bude třeba ho něčím naplnit. Nemluvě o spoustě dalších drobností, jako jsou podoby společných dovolených, počet televizorů či podle jakých kuchařek bude (žena?) vařit.

A taky je tu sex. Ten jde většinou sám od sebe, proč bychom se taky jinak brali, že? Jenže zcela jistě to tak nepůjde napořád. I dávno před klimaktériem či andropauzou se budeme divit, co ta naše těla vyvádějí, že nevyvádějí, jak bychom chtěli. Zkrátka, je o čem přemýšlet.

Přednáška 24. října 2024