Mám se ráda
Základem mé sebepéče je prostá a účinná filozofie. Není to sobectví, ale nutnost.
Když mi z redakce přišel mail s anketní otázkou, jak o sebe my odborníci na péči o duši sami pečujeme, uvědomila jsem si jednu důležitou věc. Život není statický a naše potřeby se mění. Už nějakou dobu chápu, že co fungovalo včera, nemusí fungovat dnes. Je to jako tanec, kde se učíme nové kroky podle měnící se hudby. Někdy je tempo rychlejší, jindy pomalejší. To, co zůstává konstantní, je laskavost k sobě.
Nějakou dobu to zvládnu, jistě, ale netlačím nic na sílu dlouho. Dopřávám si dovolenou a odpočinek, abych se pak mohla vrátit v plné síle. Někdo by řekl, že je to sobeckost, ale já to vnímám jako respekt k sobě samé. Vyčerpaná nikomu nepomůžu. Hlídat si vlastní hranice je moje zodpovědnost vůči sobě, klientům, ale i rodině.
Tři pilíře zdraví
Mít se ráda pro mě má ještě jiný rozměr. Znamená to starat se o své tělo s respektem a péčí. Živím ho kvalitně, pravidelně se hýbu a snažím se dobře spát. Všímám si, jaké jídlo mi dělá dobře, co mi dodává energii nebo naopak ubírá sílu. Někdy zvolím čerstvou zeleninu a ovoce, jindy si dopřeju kousek čokolády. Důležité je, že každé sousto je vědomou volbou pečovat o sebe.
Stejně je to se spánkem. Před mateřstvím jsem si vytvořila rituály, které mi pomáhaly dobře usínat – před spaním kniha, žádné modré světlo z obrazovek. S miminkem se můj spánkový režim dramaticky změnil, novou realitou jsou noční kojení a přerušovaný spánek. Ale i v této fázi se snažím nacházet způsoby, jak si odpočinout: třeba spát, když spí dítě, nebo si dát odpolední mikrospánek.
A sport? Miluji jógu a plavání. Jóga je můj způsob, jak oslavovat možnosti svého těla. Plavání mě zase dokáže dokonale zpřítomnit a odtrhnout od reality všedních dnů. Teď nemám času příliš, ale pořád se snažím hýbat. Procházky s kočárkem, jemné protahování, když mám chvilku, nebo tanec s miminkem v náručí. Pohyb mi přináší radost a energii, pomáhá mi zůstat ve spojení se sebou.
Poselství pro všední dny
Když jsem přemýšlela, co chci předat vám čtenářům, uvědomila jsem si jedno – sebeláska je moje mantra. Je to tanec. Někdy plynulý valčík, jindy divoká čača. Ale vždycky jde o naslouchání svému rytmu a respektování vlastního tempa.
Možná i vy právě teď tančíte nějaký nový tanec a hledáte v něm rovnováhu nebo cítíte potřebu změnit zaběhlé pořádky. Ráda bych vám připomněla, že máte právo tančit po svém. Máte právo zpomalit, když potřebujete. Nebo naopak zrychlit, když chcete. Můžete změnit rytmus, když vám ten současný nesedí.
Znovu chci připomenout jednoduchou myšlenku: i vy jste nahraditelní, a tím pádem svobodní. Můžete odejít z práce, která vás vyčerpává. Můžete změnit směr, když cítíte, že současná cesta nikam nevede. Můžete říct ne, i když to druhé zklame. Protože práce bude vždycky dost. Projekty nikdy nekončí. Termíny se vrší. Ale zdraví, energii a ty kouzelné momenty, když se na vás poprvé usměje dítko nebo vám vykvetou rajčata, co jste se rozhodli zasadit, máte jen jedny. A ty si zaslouží péči a pozornost.
Mějte se rádi. Ne sobecky, ale moudře. Pečujte o sebe s něhou. Dopřejte si ten luxus zpomalit. Naslouchejte svému tělu. Důvěřujte své intuici. A pamatujte – když se budete mít rádi vy, budete mít mnohem víc lásky i pro ostatní. Protože vyčerpaní nikomu nepomůžeme. Ale odpočatí, spokojení a v rovnováze? To je ta nejlepší služba, kterou můžeme světu nabídnout.
Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..