Magická přitažlivost

Svou situaci popisuje takto: „Jsem nějakou dobu v zahraničí a již rok tu mám přítele. Je spíše feminní, to se mi na něm i většinou líbí, stará se o mě, opečovává mě. S naším sexuálním životem jsem velmi spokojená. Uvědomuji si, že jsem nikoho jako on nepotkala a do té chvíle jsem nejspíš ani nevěděla, co opravdová láska ve vztahu je. Jenže tady mám vlastně jen jeho, moje rodina je v Čechách. Přes zimu jsem si přišla velmi sama, potřebuji vídat i jiné lidi. 

Před pár měsíci jsem začala navštěvovat bojový sport Krav Maga. Až tam jsem si uvědomila, jak moc mi něco takového chybělo – pobývat s lidmi, hýbat se s nimi. S jednou věcí si ale neumím poradit. Při každé hodině se přistihuji, jakým způsobem se koukám na trenéra a bažím po tom, aby se mě dotknul. Od začátku mi dává hodně pozornosti, je zdravě agresivní, pečuje o sebe. I když partnera velmi miluji, cítím k trenérovi magnetickou přitažlivost. On je také zadaný, má i děti. 

Cítím vinu, nevím si rady. Vím, že v příteli mám skoro vše, co potřebuji, a trenér má to něco málo zbylé, nicméně velmi intenzivní, co partnerovi schází. Přes tohle všechno se nechci lekcí vzdát. Opravdu je to něco, co ve mně zapaluje oheň a radost z pohybu, také jsem kontaktní člověk a tento sport mě naplňuje.“

Když jsem se do příběhu nořila a nechala na sebe působit situace, které Adéla popisuje, přehrávala se před mým vnitřním zrakem řada podobných příběhů, které jsem potkala v praxi i ve svém vlastním životě. Tuto vnitřní přetahovanou Adéla nezažívá sama. Je velmi běžná.

Význam vášně

Antropoložka Helen Fisher, která svou kariéru zasvětila zkoumání lásky, chtíče a sexuality nám k prožívání podobných situací nabízí vědecké vysvětlení. Tvrdí, že lidé vyvinuli tři základní mozkové systémy pro páření a reprodukci:

• Chtíč – sexuální touha nebo libido.
• Romantická přitažlivost – romantická láska.
• Pouto – hluboké pocity spojení s dlouhodobým partnerem.

Vysvětluje, že láska může začít kterýmkoli z těchto tří pocitů. „Někteří lidé mají nejdřív sex a pak se zamilují. Někteří se bezhlavě zamilují a pak vlezou do postele. Někteří se cítí hluboce připoutáni k někomu, koho znají měsíce nebo roky; pak se okolnosti změní, bláznivě se zamilují a mají sex.“

Sexuální touha se vyvinula, aby nás povzbudila k hledání řady partnerů. Romantická láska umožňuje zaměřit energii v určitém období pouze na jednoho z nich. Díky připoutanosti cítíme s partnerem hluboké sjednocení dost dlouho, abychom spolu vychovali děti.

Ale tyto systémy jsou složité. Sex může nahnat do mozku dopamin a posunout člověka přes práh k zamilovanosti. S orgasmem navíc zažíváme záplavu oxytocinu a vasopresinu, což nám dává pocit hlubšího pouta. Příležitostný sex tedy může vyvolat řadu silných pocitů.

Co se stane, když se zamilujeme? Helen Fisher říká, že to začíná, když někdo získá „zvláštní význam“. Svět má nový střed. Pak se soustředíte pouze na něj. Lidé mohou vyjmenovat, co se jim na jejich milovaném nelíbí, ale tyto věci zametou a zaměří se na to, co zbožňují.

Intenzivní energie, nadšení, změny nálad, emocionální závislost, separační úzkost, majetnictví, bušení srdce a touha, to vše jsou příznaky tohoto šílenství. Ale nejdůležitější je obsedantní myšlení. „Někdo ve vaší hlavě táboří.“

Hlava a srdce

Z dotazu je znát, že si Adéla situaci dokáže sama racionálně odůvodnit. Vidí souvislosti a ví, co by bylo správné… ale touhy ji táhnou jiným směrem. Co tedy poradit člověku, kterého tíží vnitřní konflikt a o nadvládu nad situací se v něm přetahuje jeho srdce a rozum?

Při psaní odpovědi jsem sama sobě připomínala, že popsaný příběh má spoustu dalších souvislostí a rovin, které se nevejdou do krátkého dotazu, a já tak znám jen velmi malou část. A tuto malou část se pokouším nahlédnout z různých stran a nabídnout filtry, skrze které se společně můžeme podívat.

Hnací motor a brzda

Rozdíly mezi vaším přítelem a trenérem sama uvádíte a rozumíte tomu, proč na vás trenér tak „magneticky“ působí. Z vašeho popisu ale není zřejmé, zda jsou pocity, které vámi zmítají, trenérem opětované, oboustranné, a zda mezi vámi a trenérem už třeba i vzniká milenecký vztah. Pouze uvádíte, že vám věnuje pozornost. A píšete, že v příteli máte skoro vše, co potřebujete, a trenér má to něco málo zbylé, nicméně velmi intenzivní, co partnerovi schází.

Připomněla jste mi tím efekt Paretova pravidla: 20 % nového, jiskření, závan dobrodružství dokáže doslova spláchnout 80 % budované důvěry, jistoty a stability. Emoce mají větší sílu než rozumné argumenty. 

Současně když 80 % toho bezpečně známého a stereotypního života vlévá do žil pouze 20 % energie a těch nových 20 % bezstarostného a vzrušujícího života dokáže nabít vaše vnitřní baterky na 80 %, těžko se odolává. Pokud se na svou situaci díváte skrze toto pravidlo, co u toho cítíte? Zkuste teď odhadnout dva scénáře:

• Jak bude příběh pokračovat, když vaše další kroky a rozhodnutí budou řídit vaše emoce?
• Co se stane, když vaše další kroky a rozhodnutí bude řídit váš rozum?

A nejde o to, že byste se měla potom vydat cestou jednoho z nich. Jen vezměte v potaz, že pro spokojený život a dobrá rozhodnutí potřebujete obě složky – rozum i emoce.

Emoce nás umí dobře navigovat, ale když převezmou řízení, když se rozhodujeme pouze na základě toho, co námi zmítá emočně, mohou nás rychlou, přímou cestou dovést do maléru. Rozum umí naopak situace výborně řídit, ale když naše rozhodování stojí pouze na rozumných argumentech, z výsledku, ke kterému dojdeme, potom nemusíme být šťastní.

Symbolika situace

Kdybyste byla u mě na sezení, doptávala bych se vás na další věci a třeba bych vám nabídla malý experiment, který si můžete sama pro sebe vyzkoušet.

Rozhlédněte se kolem sebe a najděte tři předměty, které budou (každý jeden) symbolizovat vás, vašeho přítele a vašeho trenéra. Položte je před sebe na stůl a rozestavte je tak, aby symbolicky zobrazovaly, jak vnímáte vztahy mezi vámi – jak blízko nebo daleko od sebe předměty jsou, jak jsou k sobě natočené (čelem, bokem, zády…). A pak tuto vztahovou konstelaci chvilku pozorujte.

Kdybychom tento experiment dělaly spolu, ptala bych se vás:

• Kdo kam kouká? Kam koukáte vy, kam váš partner a kam trenér?
• Jak vnímáte vzdálenosti mezi zástupnými předměty – mezi sebou a partnerem a mezi sebou a trenérem? Co vám o těchto vztazích říkají?
• Co říká váš postoj a pohled o vztahu s vaším partnerem? Co říká váš postoj a pohled o tom, jaký vztah máte k vašemu trenérovi?
• Jakou energii vnímáte v postavení vás k partnerovi a jakou k trenérovi?
• Existuje mezi těmi zástupnými věcmi nějaký magnetismus? Kdo je kým přitahován, odpuzován, tlačen?
• Čeho dalšího si v tomto rozpoložení všímáte, když se na něj díváte takto z výšky?
• Co ještě vás napadá?

Odžít si touhu ve fantazii

Dále popisujete, že prožíváte pocit viny. Toužíte, možná máte fantazie. Ani v tomto nejste sama. I tohle je přirozenost našeho prožívání. Za své fantazie se neodsuzujte. To, že máte fantazie, neznamená, že nemilujete svého partnera.

Zkuste se s nimi naopak seznámit a záměrně si s nimi trochu pohrát. Vnímejte rozdíl mezi záměrem, který k fantazii připojíte. Dovolte si své touhy odžít v bezpečí své fantazie se záměrem „odžít a odložit“.

Vaše hlava vás „zabíjí“ možná proto, že svou touhu přikrmujete – živíte v sobě nějakou představu, scénář. Odtud bažení: kéž by se tohle stalo realitou. Dovolte si proto ve své fantazii prožít všechno, co vás napadne, všechno, po čem bažíte, se záměrem prožít to, poznat a mít možnost vše odložit, uzavřít a získat klid.

Přivést vzrušení do vztahu

Jinou cestou k nalezení klidu může být snaha porozumět vašemu prožívání a na základě toho vědomě přistoupit k nějakým změnám. Zkuste nejprve popřemýšlet:

• Jaký původ a důvod má vaše touha?
• Co vám váš partner neuspokojuje? V čem cítíte kompenzaci u trenéra?
• Jak může takové zjištění obohatit váš vztah?

Ptejte se sama sebe, jestli máte možnost a chuť na této složce vašeho vztahu pracovat s vaším partnerem. Máte o to zájem vy? Měl by o to zájem on?

Popisujete, že máte jen svého přítele, a přestože se s ním cítíte dobře, v bezpečí, milovaná a tak dále, začíná se vynořovat taky potřeba nového… Nebo možná právě proto. Je to naprosto přirozená oscilace mezi póly bezpečí, stabilita, jistota a vzrušení, novost, dobrodružství.

Co tyto dva póly vědomě prozkoumat? Trenér vám ten druhý pól teď přináší jako na talíři – zkuste z tohoto poznání těžit pro svůj vztah s partnerem. Co nového, vzrušujícího, dobrodružného byste spolu mohli a chtěli prožít?

Přemýšlím také o tom, v čem se můžete s partnerem míjet a co může mezi vámi snižovat náboj. Ve vašem popisu vnímám vaši spíš extravertní povahu: čerpáte energii ze společnosti lidí, ze společných zážitků. Být pouze s partnerem vám k životu nestačí, potřebujete kolem sebe víc lidí.

Kdyby váš partner byl spíš introvertní a naopak mu stačila pouze vaše přítomnost, případně pár dalších blízkých, důvěrných vztahů a jinak by byl raději o samotě (k tomu mám ale málo informací, abych mohla odhadovat), mohly by se míjet vaše potřeby ohledně trávení volného a společného času.

Pokud byste vyhodnotila, že opravdu máte každý jinou přirozenou potřebu, jak dočerpávat energii, zkuste otočit pohled a neberte to (oba) jako nevýhodu, ale jako moment, kdy se doplňujete a umíte si nabídnout to, co ten druhý neumí nebo mu není přirozené.

Bez nátlaku na to, aby byl jiný. Jen jako pozvánku do jeho odlišného světa. Třeba mlčet, sedět vedle sebe a být zvědaví na to, co všechno dokážete v tichu vnímat, i to může být dobrodružství.

Doteky

Jednou z věcí, kterou taky zmiňujete, jsou doteky. Vnímáte, že jich v životě ke své spokojenosti potřebujete víc? Nebo v jiné kvalitě, než se vám například dostává od partnera? Je to tak, že vám přítel dotek nedává? Nebo se vás dotýká málo? Je otevřený o tom mluvit a byl by přístupný experimentovat s dotekem – zkoumat, jak může být odlišný, a tak dále?

Napsala jsem na toto téma už dřív článek – zkuste si v něm počíst, třeba tam pro sebe najdete nějakou inspiraci. Dotek je nonverbální komunikace – co vám dotekem říká váš partner a co vnímáte v doteku, který si představujete (nebo zažíváte) od trenéra?

Obraz řešení

Nakonec vás pozvu ještě k jednomu experimentu. Kdybyste byla malířka a měla nakreslit obraz takového řešení vaší situace, které vám dovolí být v míru sama se sebou a zažívat klid v duši, co by na něm bylo? Prohlížejte si ho.

• Jaké detaily nacházíte? Sepište si je.
• A pak nechte volný prostor své duši, aby těm detailům porozuměla.
• Jakou zprávu vám to, čeho si v obrazu všímáte, přináší?

Někdy je obtížné se v sobě vyznat. Pokud máte pocit, že se v tom ztrácíte nebo že jste zavření v tunelu a nevidíte kolem sebe, koučink i terapie můžou pomoci. Vyhledejte někoho, kdo vám osobnostně sedne. Adéle i čtenářům přeji, ať v sobě najdou sílu udělat odvážná rozhodnutí a díky tomu získat vnitřní klid.