Lék na slabou vůli

Poslední dva měsíce jsem ale disciplinovanější. Shodil jsem pár kilo, kocovinu jsem měl naposledy po Silvestru. V časopisu Psychology Today jsem si totiž přečetl o metodě nazvané „když‑tak“ (if‑then), která na mě kupodivu funguje. Popovídal jsem si o tom na dálku s psycholožkou Heidi Grant Halvorsonovou, která se metodě „když‑tak“ věnuje ve své nové knize.

Vzpomenete si, kdy a jak jste metodu „když‑tak“ sama poprvé použila sama na sobě?

Tahle otázka je důležitější, než by se mohlo zdát. Nejdřív jsem se totiž touto metodou zabývala hlavně v teoretické rovině. Když jsem se pak rozhodla napsat knížku, která by čtenářům mohla pomoci při dosahování jejich cílů, musela jsem své teoretické poznatky uvést do souvislostí běžného života. Tehdy jsem začala sama vědomě metodu „když‑tak“ využívat v osobním životě. Na tohle téma existují stovky studií, ale o tom, jak moc tento přístup usnadňuje dosažení cílů, s nimiž se dlouhodobě trápíme, mě přesvědčila až vlastní zkušenost.

Jakého osobního cíle jste chtěla metodou „když‑tak“ dosáhnout?

Většinu života v dospělosti mám problém udržet si zdravou váhu. Miluju jídlo a nerada cvičím, což není dobrá kombinace. Před necelými třemi lety se mi narodil syn. Když mu byl rok, bylo mi už bylo jasné, že samotnou vůlí se ke své původní váze nedopracuju. V té době jsem začala používat „když‑tak“ plány. Určila jsem si, jakými zdravými potravinami nahradím vysokokalorické položky z mého obvyklého jídelníčku. Naplánovala jsem si dny v týdnu, kdy budu cvičit. Stanovila jsem si hodiny, kdy si musím vzpomenout, že mám hodně pít. Od té doby jsem zhubla dvaadvacet kilo. Dostala jsem se na váhu, se kterou jsem konečně v pohodě.

Jak se dá co nejstručněji popsat, v čem metoda „když‑tak“ spočívá?

Základní rovnice zní: když nastane situace X, udělám Y. Zůstaňme u příkladu s hubnutím. Řeknete si, že se budete vyhýbat kalorickým jídlům a budete cvičit. Proměnná X představuje situaci, proměnná Y představuje vaši reakci na ni. Příklad: Jestliže po obědě přijde číšník a zeptá se, jestli si dáte dezert (X), vy budete nabídku ignorovat a dáte si preso. Jiný příklad: Jestliže je pondělí, středa nebo pátek devět hodin ráno, vy se právě nacházíte ve fitness centru a hodinu cvičíte.

Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že to funguje. Ale ne stoprocentně…

Pravděpodobnost, že problematické situace zvládnete, je při použití „když‑tak“ plánu dvakrát až třikrát vyšší. Funguje to díky tomu, že takový plán „mluví“ jazykem, kterému váš mozek rozumí. Na situace typu „když nastane X, tak udělám Y“ je zvyklý, umí je řešit. I podvědomě. Když se rozhodnete, že za dané situace se zachováte podle určitého vzorce (v pondělí jdu před začátkem pracovní doby cvičit, v restauraci nejím dortíky), vytvoří se ve vaší mysli vazba mezi určitou situací (když) a vaším chováním (tak).

Přednáška 24. října 2024