Láska na talíři

Příčiny přejídání

Lidé, kteří mají nadváhu nebo jsou obézní, bývají terčem posměšků a kritiky. Mnozí je považují za neschopné a málo odhodlané, s nedostatkem vůle a cílevědomosti. Přitom je jasné, že obezita má i genetické důvody. Úplně opomíjené bývají právě širší souvislosti problému – vinit oběť je prostě snadnější. Což u lidí s obezitou dál zvyšuje stres, který navíc sám k obezitě přispívá; nejen proto, že spouští automatické, naučené impulsy, které člověk nemá pod kontrolou.

Lidem s rakovinou také až na výjimky nikdo nevyčítá, že za nemoc může jejich životní styl. Možná silným kuřákům. I u těch ale všichni chápou, že přestat kouřit není snadné. Každý ví, že kouření není zdravé, přesto jen někteří dokážou se závislostí seknout. Na lidi s tendencí k přejídání jsme ale mnohem přísnější. Možná proto, že jíst musíme úplně všichni. Soudíme pak podle sebe a nechápeme, že jiný člověk může mít nejrůznější důvody, proč nedokáže své nutkání jíst ovládnout.

Jídlo může být prostředkem, jak potlačit emoční prázdnotu. Může sloužit ke zmírnění úzkosti nebo doplnění energie u „hodných kluků a holek“, kteří by se pro ostatní rozdali, nedokážou zastavit a už nemají odkud brát. Pro depresivní lidi může být jídlo jedinou dostupnou radostí, která zbývá. Se záchvatovitým jedením se v terapeutické praxi často setkávám u dětí nebo lidí, kteří zažili kritický nedostatek. Když je „zdroj“ dostupný, nemají záklopku.

Funguje to stejně jako u deprivovaných s láskou. Na lásce jsme závislí, na jídle také. Problém je, když se zdravá míra vymkne kontrole. Když někdo zneužije závislosti malého dítěte na lásce a péči, učiní ho svým rukojmím. Ani v dospělosti potom takový člověk neumí rozlišit zdravou hranici, kdy je ve vztahu partnerem a kdy slouží jen naplnění potřeb druhého. Kdy mu jídlo neslouží jako potěšení a zdroj energie, ale stane se jeho vazalem na základě dříve naučených vzorců uložených v hloubi nevědomí.

Jídlo může být také ukazatelem statusu. Funguje to hlavně u dětí: podívej, já na to mám, koupit si kebab (energeťák, chipsy – doplňte si, co chcete). Může být prostředkem sebetrestání a sebepoškozování. To když zajídáme vztek… a pak nás přepadnou pocity viny při pohledu do zrcadla a potlačený vztek se v důsledku toho obrátí proti nám samotným. Přestože nás opakování stále stejných vzorců ubíjí, točíme se v kruhu.

Obecně je možné říct, že veškeré automatické fyziologické pochody, jakými jsou jídlo, spánek nebo i sex, velmi snadno podléhají komplexním vlivům z okolí, které se dějí na podprahové úrovni, a problémy ve zmíněných oblastech se pak snadno dostávají mimo naši volní kontrolu. Proto není možné je jednoduše řešit. Racionální uvědomění nestačí a opakovaně zažívaný pocit selhání také nepomáhá.

Chci to změnit!

Všichni víme, co máme dělat, když chceme zhubnout. Ale jak to vydržet a trvale upravit svůj životní styl? To už nám nikdo neřekne. Zaručené recepty neexistují. Změnit je ale možné leccos, s trochou trpělivosti. Tady je pár zkušeností z praxe:

• Všímejte si. Za jakých okolností máte nutkání chovat se způsobem, který vám škodí?
• Zastavte se, než něco uděláte. Někdy stačí zpomalit, odpočinout si a impulz sám odejde.
• Zaveďte nové zvyky. Pokud jste zvládli předchozí, skvělé! Máte možnost nahradit škodlivé automatismy něčím, co je příjemnější. Dáte si pauzu s čajem? Půjdete se na chvíli projít se psem nebo protáhnout? Čím častěji se vám to podaří, tím víc začnete nabývat sebevědomí a vnímat benefity nově vytvořených rituálů, pro které jste se sami rozhodli a které plně ovládáte. Což je víc než fajn.
• Postupujte po malých krocích. Nic nejde hned. Měňte drobnosti, i ty se počítají. Lepší zažít více malých úspěchů než jeden velký neúspěch. Malé změny je v životě spíše reálné dosáhnout (a udržet).
• Buďte k sobě laskaví. Návyk se prostě utváří dlouho. Selhání může přijít, nikdo není dokonalý. Myslete ale na to, kolik se vám už podařilo. Nenechte se odradit dílčím neúspěchem. Všechno chce trénink.
• Uvědomte si, proč to děláte. Vnitřní motivace je nezbytným předpokladem jakékoliv změny.
• Myslete na sebe. Snažte se o zdravou životosprávu. Rozumný pohyb, dostatek spánku a odpočinku. V dobré energii se vám určitě budou snáz zvládat životní změny.

Máte na to! Až získáte sebevědomí a budete se díky tomu, co jste dokázali, cítit vnitřně silnější, začne vám být fuk, co si jiní myslí nebo co říkají. Pak teprve poznáte, jak chutná vnitřní svoboda. Bez závislosti na jídle i na jakémkoliv hodnocení ze strany okolí.