Křičte: Chci lásku!
Chybí vám láska? Řekněte světu, že hledáte, toužíte, potřebujete. Řekněte to hlavně sami sobě.
„A seznamovací inzerát už jste zkoušela?“ ptávám se lidí, jejichž základním životním problémem v okamžiku našeho setkání je, že si nemohou najít partnera. Ať dělají, co dělají, nenacházejí trvalý vztah a láska jim zůstává zapovězena.
A to je problém, který nelze jednoduše smést se stolu, vytěsnit, zracionalizovat, zbagatelizovat či zironizovat. To je problém, který je potřeba prozkoumat ze všech stran, to je něco, s čím je třeba hnout.
Nejde ani tak o to, hnout s faktem samoty. Jsou přeci lidé, kteří žijí spokojený a naplněný život, ač o svého životního partnera přišli nebo na něj nikdy nenatrefili. S čím je potřeba hnout, to je ona nekončící marnost hledání.
Je potřeba věnovat se pocitům selhání, neúplnosti, osamělosti a absence smyslu. Prozkoumat a podkopat základy přesvědčení, že si žádného partnera nikdy nenajdeme, protože jsme oškliví, tlustí, neúspěšní či jinak nepřitažliví. Nebo také kořeny opačného přesvědčení – že je donebevolající nespravedlnost, že zrovna my, krásní, úspěšní a žádoucí, bychom měli zůstat sami.
Někdo si nakonec poradí sám. Něco intuitivně nebo promyšleně a cílevědomě změní – pohled na sebe nebo na ty druhé, svá očekávání, své chování… Někdo se poučí z moudré knížky, jinému pomůže rada a pochopení zkušeného kamaráda nebo rodiče. Někdo má prostě štěstí – jednoho dne toho pravého, tu pravou zcela mimoděk najde. A někdo takové štěstí nemá.
Být sám je začátek
Nebo jinak: Někdo má dost štěstí, aby Ji nebo Jeho potkal až v pravý čas. Aby zůstal sám dostatečně dlouho na to, aby si uvědomil, co vše na téma „Já a ten druhý“ se skrývá pod povrchem jeho vědomí, čím vším by mohl svůj vysněný vztah sabotovat, čím by mohl tomu druhému nebo sobě ubližovat.
Aby měl dost času na to, nahlédnout pod pokličku své osobnosti, svých motivů, svých obran a zábran, a to dřív, než by zruinoval život sobě, někomu druhému a nedejbůh i společným dětem. A aby pak, až jednou to prachobyčejné lidské vztahové štěstí najde, už o ně nepřišel.
Součástí životní zkušenosti některých lidí se, souhrou náhod a pod tlakem potřeby nebýt ve svém trápení sám, stává i psychoterapeut.
Toto povídání sama se sebou, se svým vědomím a prostřednictvím něj i nevědomím člověk může velmi úspěšně absolvovat i bez odborné pomoci. Když Bůh nebo Příroda tvořili člověka, nejspíše nepočítali s psychoterapeuty – museli tudíž lidské bytosti vybavit schopností těžit ponaučení z přirozeného běhu života. Museli mu dát do vínku schopnost poučit se ze zkušenosti, pochopit sebe sama a umět se změnit.
A součástí životní zkušenosti některých lidí se, souhrou náhod a pod tlakem potřeby nebýt ve svém trápení sám, stává i psychoterapeut. Jeho úlohou je pomoct odhalovat a odstraňovat bloky, brzdy a dysfunkční vzorce, jež dosud bránily naplnění touhy po soužití s milovaným člověkem.
Úkolem psychoterapeuta samozřejmě není najít partnera či partnerku. Není jím dokonce ani to, zaručit, že si ho s jeho pomocí najdeme partnera sami. Jakkoli by v šuplíku motivů naší návštěvy jeho pracovny bylo nevyslovené přání „Kamarádka chodila na terapii a po měsíci si našla přítele a už mají dítě, já chci taky a věřím, že mi s tím pomůžete.“
Přednáška 24. října 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..