Když se sype všechno najednou

Třeba vám druhý nebude umět pomoci, ale může dodat odvahu, pochopení. Možná se v hovoru zablýskne kousek řešení, cesty ven. Možná si prostě „jen“ budete moci ulevit nevybíravým slovníkem od toho, jak je ten život někdy nefér a celý špatně. To není málo. Pokud byste nenacházeli mezi blízkými, poradna nebo terapeutické křeslo může také být tím správným útočištěm na překonání těžkostí a třeba i na naplánování dalšího postupu.

Řešit, co se dá

Jsou‑li problémy řešitelné a jsou naše, řešme je. Postupně. Krok za krokem. Maličké úspěchy dodají odvahu. Obávám se, že Markéta rozchod svého syna ani šikanu u druhého vyřešit nebude moci. Možná by se ale dalo udělat něco v práci, kde si nerozumí se svou podřízenou? Najít někoho, kdo bude na její straně, a zkusit udělat drobnou změnu, aby jí bylo líp? Píše, že práce je jinak fajn, byla by možnost najít podobnou práci jinde, v krajním případě?

Pečovat o své zdroje

Terapeut zaměřený na řešení by mezi nápady, jak si pomoci, ještě zařadil snahu zaměřit se na to, co funguje, a z toho čerpat. Sama vím, jak mě tato rada občas pobouří, když se mi zdá, že nemám sílu ani ráno vstát, natož se ještě tvářit, že jsem pozitivní. Přesto – není to marná rada.

Až se nám podaří trošku nadechnout, třeba se dají drobné pozitivní skulinky skutečně objevit v hovoru s koučem, poradcem, terapeutem. Markéta například zmiňuje, že ji práce baví, že je v ní už dlouhá léta, že její syn, který trpí velkým stresem ze zkoušek, bývá přesto perfektně připraven a zřejmě má i učitele, který ho podporuje.

Kde by ležely její zdroje, pokud bychom si představili, že má sílu a schopnosti se z této chumelenice dostat živá a zdravá? Jak řešila problémy v minulosti, jak se jí podařilo zvládnout dvacet let na pracovišti – musela projít už tolika složitými situacemi s kolegy, podřízenými, s vedením! A co teprve se svými třemi syny!

Pustit to, co člověk neovlivní

Obdobou získání odstupu by ještě byl pokus o odosobnění se od těchto situací: Děje se to nám, nebo se to opravdu tak „v této chvíli prostě sešlo“, a tím pádem se to zase „rozejde“? Není to jen nafoukané listí, co se zrovna náhodně shromáždilo kolem nás, že přes ně nejde vidět, ale ve skutečnosti je mu jedno, kde se zastaví? Nestačí jen počkat, až zase zafouká a ono se rozptýlí? Jen to vydržet.

Při takové snaze o přečkání bychom měli myslet na sebe a své tělo, mít zajištěné dobré jídlo, spánek, pohyb nebo cokoliv jiného, co nám dělá dobře. Někdy skrze uvolněnější tělo můžeme získat sílu i pro naši mysl.

Je‑li to možné, dopřejme si čas, aby se kolem nás mohlo zase rozjasnit, respektive abychom nabrali sílu otočit se a podívat se i na vzdálenější horizont, na všechny strany, a pak mohli vykročit, kam se nám zlíbí. Během toho si také můžeme zkusit pomoci tím, že omezíme další negativní podněty: chvíli například nečtěme zprávy. Zkusme zapnout úsporný režim a zapojit cokoliv, co nám pomůže k nádechu a odstupu.

Když jsme opravdu na hraně

Pokud se nám nic z toho dlouhodobě nedaří a máme pořád pocit, že se zhroutíme, lze využít například i krizovou linku nebo krizové centrum.

• Máte‑li opravdu hmatatelný pocit, že se v následující chvíli zhroutíte: Zkuste se zastavit a nadechnout. Najděte si klidné místo a zkuste se soustředit jen na následující minutu. Potom na další.
• Dál se pokusíme uzemnit. Možností je spousta – můžeme kupříkladu pojmenovat, co vidíme kolem sebe, nebo zkusit projít své smysly a zavnímat, co vidíme, slyšíme, hmatáme, chutnáme, jaké jsou kolem nás vůně.
• Poté zkusíme aktivovat náš parasympatikus a nadechnout se například na čtyři vteřiny, zadržet dech a vydechnout na osm vteřin. Několikrát zopakujeme. Delší výdech zajistí zklidnění.

Dál můžeme postupovat podle situace a pocitu: lze kontaktovat někoho blízkého nebo odborníka. Můžeme si zkusit napsat na papír, co všechno bychom chtěli vyřešit, a možná i roztřídit, co vyřešit můžeme a co ne. Nebo se rozhodnout pouze pro jednu věc, kterou dokážeme udělat hned (třeba jít spát). A pořád si můžeme opakovat, že sice je tohle velice náročné, ale přežili jsme už jiné těžké situace a ani tuhle nemusíme celou vyřešit okamžitě a bez pomoci.