Když je toho moc
Máte udělat spoustu věcí, ale radši neděláte nic. Jak se vymanit ze stavu zahlcení?
Stres, přetížení a vyčerpání. Tlak na výkon, minimum odpočinku a nekončící „to do list“ – častá realita našich dní. Nakládáme si víc, než uneseme. Nutně potřebujeme, aby se svět kolem nás na pět minut konečně utišil. Máme plnou hlavu myšlenek, které nejdou vypnout, a k tomu neustupující pocit, že stále musíme něco dělat a řešit. Je vám to povědomé? Pojďme se podívat, co zahlcení znamená a jak z něho ven.
Zahlcení je pocit přetížení hlavy či těla, nebo rovnou obou najednou. Zahlcení, ať už emoční či informační, v nás může vyvolávat různé pocity. Kdy přichází? Často ve chvíli, kdy je toho na nás příliš. Může se objevovat v situacích, kdy nevíme, kam dřív skočit. Postupně se v tom všem, co máme udělat a co se kolem nás děje, začínáme ztrácet.
V tu chvíli se snažíme sami sebe přesvědčit, že máme věci pod kontrolou. Možná je to v tu chvíli ale pouze iluze kontroly. V dané situaci již nedokážeme rozlišit, co je důležité a co ne. Často nás z toho všeho přetížení a zahlcení bolí hlava, emoce se nám střídají jako na houpačce a objevují se nepříjemné myšlenky, které ne a ne odejít.
Ztrácíme „kuráž“ a energii věci dokončit nebo vůbec začít. Cítíme se vyčerpaní, nestíháme, jsme nemotivovaní, neproduktivní (až pasivní) a často v neustálém stresu. Mentální kapacita se snižuje a je mnohem náročnější se přinutit do práce. Přichází prokrastinace a náš negativní vnitřní kritik přebírá imaginárního řidiče nad naším životem. No jo, zase jsi nic neudělal. Jsi neschopný.
Zahlcený mozek
Místo práce na svém to do listu děláme často něco jiného nebo neděláme vůbec nic. Nepříjemné myšlenky nás mohou snadno dostat do začarovaného kruhu, kdy se bojíme, že pocity a emoce, které prožíváme, přijdou znovu. Snažíme se tedy emocím a myšlenkám vyhnout. Tím přichází krátkodobá úleva, kdy si tělo a mysl od zahlcení odpočine.
Pokud se ale vyhýbáme situacím, myšlenkám a emocím pravidelněji, náš mozek si tuto reakci zapamatuje. V příští situaci ji použije znovu, protože krátkodobá úleva je pro něj rychlá a pozitivní odměna – oproti práci, na kterou musí vyvíjet velké množství energie. Moc dobře ví, že v tu chvíli místo zahlcení přichází příjemné emoce.
Co se ale doopravdy děje na pozadí? Myšlenky a emoce se zesilují a jejich intenzita se pomalu zvyšuje. Zahlcení nám tak bere další energii. Navíc často nepřichází samo – jde o směs emocí, jako je strach (Zvládnu to všechno?), pocitů viny (Ostatní to zvládají, jen já ne…), úzkosti (Stihnu to vůbec?), pochyb a obav (Co když je to mnou?) a nejistoty (Co když…). Jsme frustrovaní a přichází ztráta smyslu, někdy až bezmoc.
Navenek se zahlcení může projevovat tím, že jsme víc podráždění, protivní a nervózní. Nedokážeme se soustředit, naše produktivita klesá a jsme více unavení. Tělo nám to signalizuje bolestí hlavy, zátylku, zad nebo střevními potížemi, potažmo nemocí.
Jsme celkově unavení, hůř spíme a někdy jsme vyčerpaní i z maličkostí. I když spíme dostatečný počet hodin, ráno se probouzíme „nepoužitelní“ a neodpočatí. Věci častěji odkládáme a někdy se stává, že utíkáme do jiného světa (Netflix, sociální sítě, hry). Nejsme schopni se soustředit, zaměřit pozornost a častěji zapomínáme. Je toho moc. Točíme se v začarovaném kruhu.
Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..