Kamarád počítač
Rodiče mají právo rozhodovat o čase, který jejich děti tráví u obrazovky.
Vědecké studie ukazují, že množství času, který děti tráví s pohledem na obrazovky, škodí jejich očím, zádům a pohybovému aparátu vůbec. Děti leniví, tloustnou, a pokud sedí před monitorem pozdě večer, hůře usínají a mají méně kvalitní spánek. Navíc přicházejí o hluboké přátelské vztahy. Coby rodiče to většinou víme či alespoň tušíme. Proč to tedy nezměníme?
Průzkum Státního zdravotního ústavu ukázal, že průměrné české dítě stráví už v pěti letech na počítači, mobilu či tabletu průměrně hodinu a půl denně. S přibývajícím věkem děti s moderními technologiemi tráví stále více času a v sedmnácti přesáhnou 4,5 hodiny za den. Chlapci se více věnují hrám, dívky sociálním sítím, ale množství času je zhruba stejné.
A k tomu všemu je tu ještě televize, která podle aktuálních výsledků socioložky Michaely Slussareff a jejích kolegů hraje téměř ve třetině domácností od rána do večera. Ne že by na ni děti koukaly neustále, ale i jako kulisa ruší jejich soustředění na cokoli.
Rodiče, kteří nechávají celý den zapnutou televizi, to zpravidla neřeší. Jsou tak zvyklí, ticho je zúzkostňuje, rizika pro zdravý vývoj dětí nevnímají. Pak jsou zde ale rodiče, kteří by rádi množství času před obrazovkami u svých dětí umenšili, ale nejsou toho schopni.
- „Kluci přijdou ze školy a sednou k počítači. Stěží je přitáhneme k večeři,“ stěžuje si otec dvanáctiletých dvojčat. „A proč to nezměníte?“ „Já se snažím. Pořád jim říkám: Pojďte se mnou na kolo, na brusle, do přírody… ale většinou mi dají košem. Chtěj hrát a já tomu prostě nejsem schopen konkurovat.“
- „Max je na mobilu pořád,“ stěžuje si máma jedenáctiletého. „Ve škole propadá, na bráchy je protivnej. Když se zrovna nevěnuje telefonu, tváří se zpruzeně, znuděně. Nic krom přiblblých youtuberů ho nebaví.“ „A proč mu ten mobil neseberete?“ „No –to nemůžu. Je jeho.“
- „Dcera se dost zhoršila ve škole a důvodem je myslím to, že je hrozně nevyspalá. Předevčírem jsem se jí do telefonu podívala a zjistila jsem, že chatuje i do půl druhý ráno. O kravinách. Myslí si, že musí být pro kamarády pořád dostupná. A já jí to prý nemůžu zakázat, protože oni to tak mají teď všichni a byla by úplně out.“
Nemusíte si své děti předcházet
Naší rodičovskou povinností je děti chránit, a to dokonce i před nimi samými, před jejich nerozumem. Nezná‑li dítě míru, musíme mu dát hranice. Když to neděláme, jde zpravidla o nízké rodičovské sebevědomí a malou autoritu. Na obojím se dá pracovat. S počítačem nemusíme soupeřit, nemusíme být zábavnější. Musíme být rozhodnutí, sebevědomí a dost silní.
Přednáška 24. října 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..