Kam půjdeš dál?

Nedávno jsem vyslechla zajímavý příběh: Jsem ve vedoucí pozici v mezinárodní firmě. Mám velký vliv a dostatek peněz. Mám krásný byt, dvě auta, ženu, děti a psa. Chtěl jsem dům. Teď ho mám. První noc v novém domě jsem strávil sám. Zatopil jsem si v krbu, sedl jsem si do sedačky a položil nohy na stůl. Pomyslel jsem si – tak to je super. Po chvíli se mi ale sevřelo hrdlo. Cítil jsem obrovskou bolest, strach a něco jako prázdnotu. Přišlo mi to absurdní. Mám být přeci tak šťastný. V hlavě mi doslova řvala otázka: „Tak, teď už máš i dům, kam půjdeš dál?“

Podobné příběhy často slýchávám od svých klientů. Většinou od těch, kteří již došli do druhé poloviny života. Scénář je velmi podobný:

1. Mám dobrou práci, materiální zajištění.
2. Jsem celkem zdravý, mám přátele.
3. Mám být šťastný – asi jsem šťastný.
4. Něco mi v životě chybí, nevím co… cítím se prázdný.

Je to velký paradox. Lidé si říkají, že mají být šťastní, ale nejsou.

Co nám chybí

Autorka knihy The Power of Meaning: Finding Fulfillment in a World Obsessed With Happiness (Síla smyslu: Hledání naplnění ve světě posedlém štěstím) provedla výzkum na stovkách lidí z různých oborů, který trval několik let, a dospěla k závěru, že těmto lidem chybí pocit smysluplnosti života. K podobnému závěru došlo i mnoho dalších psychologů.

V první půlce života obvykle potřebujeme naplnit základní životní potřeby – najít si dobré zaměstnání, bydlení, partnera, založit rodinu. Tlak na smysluplnost není tak naléhavý. V druhé půlce života, pokud toto všechno máme, často začneme pátrat po smyslu, protože pociťujeme prázdnotu. Navíc se často přidává strach ze stárnutí, nemocí a osamělosti. Říká se tomu krize středního věku.

Přednáška 19. září 2024