Kam až sahá moc matčina ňadra

Důležitost prsu v životě malého dítěte není dána pouze jeho schopností uspokojit hlad. Skrze kojení dítě postupně zakouší základní kvality okolního světa lidí. Prs není vždy ihned k dispozici a ne vždy je dostatečně plný, aby uspokojil momentální potřebu dítěte. Takový prs dítě nesporně zakouší jako něco, co není dobré.

Na druhé straně je tu ale také prs plný příjemně teplého a výživného mléka, které dítěti poskytne spolu se starostlivou péčí maminky neskutečný pocit blaha. Takový prs je velmi příjemný. Prožitek těchto zkušeností není malé děťátko na počátku svého vývoje schopno vztáhnout k jediné bytosti, ke své mamince, a proto je prožívá jako dvě oddělené zkušenosti.

Z miminka, maminky a jejího prsu se v ideálním případě krátce po narození stává sehraná skupina, ve které se plní přání bez řečí a ihned. Tento soulad naplňuje mnohé maminky pocitem štěstí a důležitosti, který jim pomáhá zvládat osud nevolnice svázané nezrušitelně se svým potomkem. Pro děti je soulad a sehranost s maminkou na počátku jejich života klíčovou zkušeností, která bude už navždy utvářet jejich postoj ke světu a lidem, kteří ho naplňují.

Dneska už mlíčko nebude

Zhruba v půl roce dítěte přestávají maminčiny zdroje potřebám děťátka stačit. Je třeba začít s dokrmováním, které už může stejně dobře obstarat třeba tatínek nebo starší sourozenec. Maminka je ráda, může si občas na chvilku vydechnout. Na druhou stranu může také zažívat smutek nad ztrátou svého výsadního postavení v životě děťátka. Postoj maminky k celé události formuje vztah dítěte k novinkám, které změna přinese.

Odmítání nebo naopak nadšené přijímání lžičky s mrkvičkou nebo jablíčkem je totiž ovlivňováno také skrytým a neuvědomovaným odmítáním nebo naopak nadšeným přijímáním vývojového pokroku maminkou. Pozdější úplné odstavení mohou na jedné straně maminky vítat jako příjemné uvolnění z doposud pevného fyzického spojení s děťátkem. Na straně druhé ale mohou maminky totéž odstavení prožívat s nelibostí a smutkem jako nenávratnou ztrátu výlučného, fyzického pouta s jejich děťátkem.

Zpravidla nepřesvědčivé pokusy maminky učinit této závislosti konec jen dál znejišťují miminko, které situaci nerozumí. Nedokáže si totiž vysvětlit, proč maminka po tolika úspěšných pokusech uklidnit ho prsem rázem zkouší něco jiného.

Dojde‑li k odstavení předčasně a vinou maminky, například kvůli jejím zdravotním potížím, přidávají se ke smutku ze ztráty také pocity viny za to, že nemůže dítěti nadále poskytovat tu nejlepší možnou péči, a obavy z dalšího vývoje nekojeného děťátka. Stávající kvalita kojenecké stravy může eliminovat zdravotní rizika, avšak vypořádat se se selháním této mateřské funkce (kojení) a s jeho vlivem na vzájemný vztah je výzvou pro psychickou odolnost a sebevědomí maminky.

Nepochybně je také dost maminek, které kojení přeruší při první možné příležitosti nebo s ním vůbec nezačnou. Důvody pro své počínání nacházejí nejrůznější. Ohled některých matek vůči sobě někdy zkrátka převáží nad ohledy k dítěti a k jeho potřebám. Odstavení, ať již proběhne jakkoli (předčasně, překotně nebo postupně), neruší potřebu naplňování prvotního účelu kojení, totiž kvalitní výživu dítěte. Ta je životně nezbytná, a proto se takové změně dítě jednoduše musí přizpůsobit.

Univerzální šidítko

Jiné je to u dalších, druhotných funkcí kojení. Ty, pokud jsou nadužívány, může být z počátku velmi nesnadné spolehlivě nahradit. Týká se to například kojení za účelem uspávání nebo konejšení neklidného nebo plačícího děťátka. Výsledkem může být narůstající obava maminky z ukončení kojení a s ní související nárůst úzkosti, která se nutně odrazí také na pohodě jejího miminka.

Přednáška 24. října 2024