Jste dobří!

Když se ohlédnu za svým skromným zkoumáním, čím vlastně lidé úspěch definují (a že je to zajímavý průřez společností od vrcholových sportovců přes akademiky a přátele z různých oborů až po klienty a pacienty), můžu s čistým svědomím říct, že ještě pořád netuším, co by to ten úspěch vlastně měl být. Natož jak s jistotou poznat, že už jsme úspěšní lidé.

V naší společnosti se úspěch mnohdy spojuje s atributy jako finance, váženost zaměstnání, společenské postavení, ale dnes už také třeba množství volného času nebo počet zajímavých navštívených destinací. A nelze opomenout zviditelnění na sociálních sítích, které zjevně začíná být pro spoustu lidí určitým „měřítkem úspěchu“.

Mám ohledně chápání úspěchu jako něčeho měřitelného určité pochybnosti. Zcela běžně můžeme potkat úspěšné byznysmeny s nízkou sebehodnotou nebo depresemi. Podobné je to také třeba u sportovců – i ti velmi úspěšní nemusí být schopni svůj úspěch vidět a přijmout. V takových případech bývá typická vysoká orientace na vlastní chyby, nedostatky a selhání, které nám každému život nevyhnutelně přináší, častokrát ve spojení s nadměrným srovnáváním se s ostatními.

V obou uvedených příkladech je to pak paradoxně právě pocit, že nejsem dost dobrý, hodnotný, láskyhodný, úspěšný nebo že jiní toho zvládají víc, co tyhle lidi žene na „vrchol“. A při tom neustálém spěchu za vlastními cíli, posunem a úspěchem se nejen vytrácí spousta zajímavých aspektů života, ale také si nemusíme dostatečně uvědomovat a užívat úspěchy, kterých jsme už dosáhli.

Měřítko úspěchu

Pokud bych měl definovat, kdy jsme v životě úspěšní, řekl bych, že tehdy, když se tak sami dokážeme vidět. Vede mě k tomu především výše popsaná zkušenost, že žádný úspěch nemusí být dost velký na to, aby nám sám o sobě zajistil, že se budeme vnímat jako schopní a kompetentní. Už z podstaty věci se totiž vždy najde někdo, kdo je v tom či onom lepší. A tak se můžeme srovnávat donekonečna a stále se trápit, že ještě nejsme dost dobří.

Zároveň je zjevné (pokud přijmeme skutečnost, že život nevyhnutelně přináší různé situace, v kterých můžeme ve svých očích selhávat nebo mít pocit, že jsme je nezvládli dostatečně), že při nadměrné orientaci na vlastní nedostatky a selhání můžeme být v jednotlivých stránkách života sebeúspěšnější, ale pocitu vysoké kompetence a spokojenosti stejně nedosáhneme.

No ale uznejte, nezní to krásně a snadně? Jsme úspěšní, když se tak vidíme… Naprostá jednoduchost, tak proč se tak nevidíme všichni? Odpověď na tuto otázku by vydala na celou knihu a to rozhodně není mým dnešním záměrem. Faktorů je celá řada, od hlubokých (takzvaně jádrových) přesvědčení o sobě, svých dovednostech a důležitosti podávání výkonu, které se nám často utvořily již v dětství, přes negativní emoční zážitky až třeba po rodinné mýty nebo myšlenková zkreslení, která nám brání vlastní úspěchy vidět.

Teď by se sem jistě hodil popis, jak se pomocí různých metod učit tato přesvědčení a zkreslení odbourávat. Ale jelikož patřím mezi ty psychology, kteří nevěří, že znalost, jak udělat změnu, nebo snad náhled na vlastní problémy nás samy od sebe dovedou k cíli, raději vás pozvu k drobné hře, aktivitě. Můžete si to pojmenovat, jak vám bude příjemné.

Předem upozorňuji, že byste neměli očekávat nic víc než zážitek. Jestli s ním nějak dál naložíte, nechám s důvěrou zcela na vás. A pokud se vám zrovna nechce dělat nic jiného než číst, vůbec to nevadí. Doplním pokyny o běžné zkušenosti jiných lidí.

Mapa osobních úspěchů

Budete potřebovat papír a tužku – prosím vetší papír, ideálně A4. Máte? Super, jdeme na to. A pamatujte, není kam spěchat. Grafickou formu můžete zvolit podle toho, co se vám bude líbit, nemusíte postupovat zleva doprava, i když je to nejobvyklejší.

• Vytvořte linii, na jejímž jednom konci bude datum nebo rok vašeho narození a na druhém dnešní den. Tato časová osa znázorňuje váš život.
• V dalším kroku na ni zkuste libovolný způsobem zanést všechny vaše úspěchy, které vás napadnou.

I když to pro každého může být různě obtížné, nakonec využijeme celý papír nebo alespoň jeho většinu. Proto se nebojte využívat různé časové značky nebo třeba šipky. Dopřejte si prosím na tento krok dostatek času a zkuste se rozpomenout na vše, co se vám v životě povedlo nebo co jste zvládli.

Už v tomhle prvním kroku se lidé výrazně odlišují podle schopnosti uvědomovat si vlastní úspěchy a přisuzovat jim důležitost. Zatímco někdo zvládne osu naplnit bez jakékoliv další podpory, jiní tam mají třeba jen jeden nebo dva velké úspěchy. Obvykle studijní, profesní, sportovní, narození potomka, zkrátka velké životní události. Pokud tedy ani vás zrovna nic dalšího nenapadá, nic se neděje, je to běžné. Buďte na sebe laskaví.

Jak jsme si již řekli, vnímání úspěchu je velmi individuální. U některých událostí nebo dovedností může být subjektivně obtížné vnímat je jako úspěch. Některé takové obtížné kategorie si spolu ve zkratce projdeme.

Každodenní samozřejmosti

• Zkuste si tedy teď doplnit svou osu o „běžné“ dovednosti, které jste si v průběhu života osvojili a bez kterých by váš dnešní život nefungoval tak dobře.

Důležité je oprostit se od srovnávání – na chvíli zapomenout na to, že spoustu těchto dovedností má většina lidí. To nijak neumenšuje vaše kvality ani úsilí, které vás to stálo. Do této kategorie patří věci jako osvojení cizích jazyků, vaření, sport, řemeslo, umění, různé digitální nebo pracovní dovednosti a spousta dalších. Zaneste si prosím pár z nich na vaši osu, jelikož to jsou vaše úspěchy. Vy jste na nich pracovali.

Dětské krůčky

Zvláštní kategorií jsou pak dovednosti, které si osvojíme v raném dětství. Na proces jejich učení už si zpravidla nepamatujeme.

• Dejte si chvilku a zkuste si vzpomenout, kdy jste zhruba mohli začít chodit, mluvit nebo třeba číst a psát.

Dnes se vám může zdát, že to žádné velké úspěchy nejsou, ale pokud máte ve svém okolí nějaké dítě, asi si dokážete představit, kolik práce vás to stálo.

Mnohokrát jste museli spadnout na zadek a vstát, mnohokrát jste museli bojovat s tím, že chcete něco vyjádřit a dospělí vám nerozumí, nebo se vám dokonce smějí. Věřte, že osvojit si tyto dovednosti nebyl žádný med. Ale vy jste to zvládli! Zároveň si můžete na chvilku představit, jak by váš život vypadal, kdybyste tyto dovednosti neměli. Rozhodně byste byli ochuzeni.

U této kategorie je pro část lidí obtížné přijmout, že se vlastně jedná o úspěchy, na kterých se nadřeli. Částečně to bývá právě kvůli srovnání s ostatními. Vždyť tyhle věci přece ovládá spousta lidí, nejsou ničím výjimečné. V takovém případě může pomoci chvilku věnovat svým fantaziím a zkusit si představit život bez nich. Například pokud byste dostatečně nezvládli čtení, nejspíš byste ho neměli moc rádi a přišli byste o spoustu poznatků i zážitků. Pomůže také dobře si zvědomit, kolik úsilí člověka stojí si tyto dovednosti osvojit.

Péče o vztahy

Výborně, vaše osa se už začíná plnit. A co vaše mezilidské vztahy? Bylo to vždy snadné, nebo jste někdy museli investovat do toho, aby vám vydržely? Na chvilku se zamyslete nad svými dobrými přáteli nebo členy rodiny. Vyberte si někoho z nich, kdo je vám velmi blízký, a zkuste se rozpomenout, jestli vždy šlo vše ve vašem vztahu naprosto hladce a snadně.

Ve většině vztahů se najdou momenty, kdy spolu nesouhlasíme, musíme trochu ustoupit nebo druhému pomoci. To všechno je vaše energie, kterou do vztahů investujete. Rozhodně to není nic samozřejmého, co by se v životě dělo „samo od sebe“. A proto i vaše vztahy s přáteli a rodinou jsou vašimi úspěchy – bez vaší energie by to totiž nešlo.

• Zaneste tedy na svou osu i pár pro vás významných vztahů, na kterých takto pracujete a které vás v životě obohacují.

I zde může být těžké přijmout naše vztahy jako úspěchy. Někdy máme tendenci vnímat to více jako společnou práci nebo zásluhu těch druhých. V takovém případě stojí za to věnovat svou pozornost vlastní investici do vztahu. A opět si zkusit představit, jak by naše vztahy vypadaly, kdybychom do nich nijak neinvestovali nebo slepě prosazovali jen vlastní potřeby.

Náročné chvíle

Nebojte, už se blížíme ke konci. Jako poslední si zkuste vybavit některé těžké momenty nebo období v životě. Klidně i ty, ve kterých jste se necítili dobře. Třeba vlastní velké prohry a ztráty, vlastní rozchody s partnery nebo rozchody blízkých lidí – rodičů a podobně, neúspěšné projekty, nemoci a úrazy, problémy v kolektivu, ztráty zaměstnání a jistot. To vše jsou věci, které bohužel k životu patří a nelze se jim zcela vyhnout. Ale to, že tu jste a čtete tento článek, znamená, že jste je nějak zvládli, a to je obrovský úspěch. A to i tehdy, pokud jste se se svými problémy ještě nesrovnali nebo trvají.

• Nebojte se proto do své osy zanést pár takových událostí, které jste překonali. Pokud se jedná o věci, které stále intenzivně prožíváte, může být pro účely této aktivity vhodnější zvolit něco z dávnější minulosti.

Prosím pokračujte v práci, dokud nebude vaše osa přiměřeně zaplněná – až budete spokojení nebo vás už opravdu nebude nic napadat. Zkuste se na svou osu podívat a chvilku si uvědomovat, jak na vás působí. Možná budete příjemně překvapeni, kolik jste toho už zvládli. A věřte, že to je jen opravdový zlomek všech vašich úspěchů, který vás v tak krátké chvilce napadl.

Ze zkušenosti vím, že pokud bychom vaši životní cestu prošli důsledně, objevovali bychom neustále další a další příklady. Doufám, že je vám pocit, který máte, příjemný. Pokud ano, zkuste si jej chvilku uchovat a třeba si i víc všímat každodenních věcí, které už od rána zvládáte.

A pokud náhodou patříte mezi ty, kterým se opravdu nedařilo nacházet vlastní úspěchy, nebo vám připadá, „že by se tam toho vlezlo o dost víc“, je to pro vás možná zajímavé téma k prozkoumávání a poznávání. Třeba i v terapii.