HOMEPAGE   FETCHER
« Homepage
Publikováno 29.07.2025

Ještě jednou milovat

Máte už něco za sebou, nechcete zůstat po zbytek života sami. Ale…

Touha po lásce a blízkosti je přítomná v každém věku, mění se však její podoba a někdy také odvaha ji naplnit. Mnoho lidí ve zralém věku žije spokojeným single životem, kdy jim nic nechybí a své svobody si užívají, ale přesto v hloubi duše cítí potřebu mít po svém boku někoho blízkého, s kým by sdíleli radost z obyčejných dnů. Hledání nového partnera ve zralejším věku však může být složité – už zkrátka máme jasnou představu, co od vztahu očekáváme. Navazování vztahů pak někdy přináší spíš stres. Co se v nás a kolem nás změnilo, že nemůžeme najít toho pravého? To už jsou všichni vhodní muži a ženy zadaní, nebo jsme my příliš vybíraví?

Někdy se stává, že začínáme randit příliš brzy po předchozím rozchodu, ze kterého jsme se stále ještě nestihli vzpamatovat. Mnozí lidé se dokonce musejí vyrovnat i s úmrtím partnera, které je těžkou životní zkouškou. Myšlenkami jsme tak zaseklí v minulém vztahu a přetrvávající bolest nám znemožňuje svobodně navázat nové pouto. Stejně jako se truchlící člověk pomalu učí znovu žít, tak si i člověk po rozchodu musí postupně přivyknout na nový život, než se otevře dalšímu vztahu.

Poničené sebevědomí

Pokud je oslabeno naše sebevědomí a sebedůvěra, můžeme mít pocit, že si vlastně ani žádný vztah nezasloužíme. Vždyť je přeci jasné, že nikdo nebude mít zájem o někoho takového, jako jsem právě já. A tak všechny nápadníky raději rovnou odháníme, aby nestihli zjistit, jak strašní opravdu jsme.

Tato negativní přesvědčení o sobě mohou pramenit i z předchozích toxických vztahů. Pokud jsme byli ve vztahu s manipulativním či narcistním člověkem, slýchali jsme pravděpodobně hromadu ponižujících a dehonestujících výroků o naší osobě, kterým jsme možná po nějaké době začali i sami věřit. Po takových zkušenostech se pochroumané sebevědomí dává jen obtížně zase do pořádku.

Nízká důvěra ve vlastní schopnosti způsobuje, že časem už nevěříme ani svému vlastnímu úsudku a začínáme vidět chyby a nedostatky i tam, kde žádné nejsou. Nejen v nás, ale i u našeho protějšku. Nízké sebevědomí také často souvisí s tendencí být s druhými za každou cenu zadobře.

„Potěšitelé“ mají velkou touhu se druhým zavděčit, a tak často bojují s tím, že je nechávají překračovat své hranice a nikdy jim neřeknou jasné ne. Při navazování vztahů se pak může stát, že jdou na rande i s někým, kdo se jim vlastně vůbec nelíbí, ale mají obavu ho odmítnout, což si následně vyčítají a ještě více tak prohlubují pochybnosti o sobě samých.

Strach ze ztráty svobody

Single život je pro spoustu lidí ztělesněním autonomie a neomezené svobody. Když jsme nějakou dobu sami, jsme zvyklí být výhradními pány svého času – rozhodujeme si o tom, kdy a co budeme dělat, kterým koníčkům se budeme věnovat, co budeme jíst, s jakými lidmi se budeme stýkat… Máme tento svůj klid rádi a možná nás trochu děsí představa, že bychom se ho měli kvůli někomu jinému vzdát.

Nechce se nám podřizovat své potřeby a zvyky novému partnerovi a obáváme se, že s příchodem nového vztahu bude narušena naše nezávislost. A tak můžeme časem nabýt dojmu, že se zkrátka partnerská blízkost a osobní svoboda navzájem vylučují. Ze strachu, že ztratíme autonomii, se pak nevědomky vyhýbáme vstupu do vážnějšího vztahu, protože se nechceme vzdávat kontroly a nezávislosti, kterou jsme si třeba i těžce budovali.

Když je touha silnější než obavy

Zmíněné příklady jsou jen malým výsekem proměnných, které mohou hrát roli při neúspěšném hledání partnera. Našli jste se v něčem z řečeného? Co s tím vším dělat dál? Jak zlomit cyklus neúspěšných schůzek a marného hledání?

Užitečné může být zaměřit se v první řadě na to, jaká je vaše opravdová motivace pro navázání nového vztahu. Co stojí za tím, že toužíte po vztahu, a je tato touha skutečně vaše? Někdy chceme vztah jen proto, že se to tak nějak očekává – okolí nám dává najevo, že být single je něčím nežádoucím. Nebo zjistíme, že naše hledání partnera je poháněno spíše tíživým strachem ze samoty než opravdovou touhou po intimitě a blízkosti.

Máte‑li v sobě nějaké vnitřní bloky, které vás drží v minulosti a nezdravě vás svazují, je ten pravý čas pustit se do práce na jejich odstranění. Samotný proces ale může být zdlouhavý a bolestný. Rozhodně neuděláte chybu, pokud s prosbou o provázení oslovíte například terapeuta nebo kouče.

Uzdravení z minulých vztahů může být cestou, která nám pomůže změnit svůj „vztahový vzorec“ a najít konečně to pravé. Nemáme‑li uzavřenou minulost a dostatečně opečovaná emoční zranění, jen stěží můžeme postavit nový vztah na jistých a bezpečných základech.

Ať už je hledání partnera jakkoliv zdlouhavé, nepřestávejte věřit své intuici a nenechte se strhnout tím, že se „něco má“. Když vám tělo i emoce napovídají, že tohle nebude fungovat, věřte, že k tomu existuje nějaký důvod.

Není potřeba dát šanci každému, kdo projeví zájem. Možná vás čeká ještě pár schůzek, které nevyjdou. Možná už brzy přijde chvíle, kdy to opravdu zajiskří. Pokud zůstanete pravdiví sami k sobě, jedno je jisté: Nebudete ve vztahu proto, že musíte, ale budete v něm jen tehdy, když vám to bude dávat opravdový smysl. A tak je to v pořádku. 

Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..