Jednoduchý týden

Když jsem na konci minulého roku oslovil naše odborníky, aby napsali něco na téma zjednodušování života, vznikl úžasný seriál. Jen psychiatr a rebel Radkin Honzák mi nešel na ruku. Poslal krátký záškodnický odstaveček:

Na otázku, jak si chci zjednodušit život v příštím roce, odpovídám jedním slovem: nijak! Mám jej takový, jaký chci, a jestli Bůh dovolí, nebudu nic zjednodušovat. Transakční analýza nás učí, že člověk má v psychosociální rovině tři základní potřeby, tři psychologické „hlady“: hlad po podnětech, hlad po struktuře a hlad po pozici (myšleno jako posazení ve svém životě, nikoliv na kariérním žebříku). Zjednodušení pro mne znamená ochuzení o podněty (víte, kolik nových zkušeností, poznatků a známostí získáte, když si zabouchnete doma klíče?), prostříhání pestré sítě struktur a posunutí pozice směrem k pohodlnosti, a tím k psychickému chátrání; stačí, že čas všude ryje nehtem zlým a déšť ty čáry v maltě drolí, jak napsal Jaroslav Seifert.

Využívám tedy své pozice a vyjadřuji nesouhlas. S vědomím, že si nabíhám na doktorovo ostré pero: Právě ta pohodlnost, zmíněná na konci, je přece důvodem, proč se nám život rok od roku zašmodrchává! Zjednodušování není ta pohodlná cesta, naopak!

Když jsem si loni koncem roku zmapoval, co mě v životě stresuje, štve, okrádá o čas, peníze a klid, dokopal jsem se například k těmto praktickým krokům:

• Abych se zbavil nehorázných poplatků, změnil jsem banku. Osobní i firemní účty. Umíte si tu složitost představit.
• Poprvé jsem pečlivě četl smlouvy nabídnuté operátory. Dostali jsme se na méně než poloviční ceny.
• Přestal jsem pít alkohol. No jo, zase. Nevybíhám večer na dvě, netrvám na tom, aby pracovní schůzky probíhaly v restauraci U Veverky.
• Začal jsem pravidelně sportovat. Je totiž jednodušší něco dělat, než skuhrat a zlobit se na sebe, že to nedělám.

To všechno mi ZJEDNODUŠILO, USNADNILO, ZPŘEHLEDNILO život. To složité a těžké je ZAČÍT. Začít zjednodušovat.

Naplňování mých představ a přání má dopad do dalších oblastí: Nepiju a díky tomu lépe spím. Sportuju, tak mám lepší náladu. Při pohledu na vyúčtování za telefony se nevztekám, naopak, mám z těch čísel dobrý pocit. Pomyšlení, že po deseti letech konečně nemám nic společného s Raiffeisenbank, mě upřímně těší.

Jedno k druhému a člověk má najednou větší kapacitu zvládat nahodilé stresové situace, užívat si ty pohodové a ještě si plánovat, s čím dalším pohne.

Přednáška 24. října 2024