Je čas spát

Nejdůležitější je kompletně si zmapovat, jak spánkové obtíže vypadají.

• Pro děti může být náročné usnout, ale také je mohou trápit děsivé sny, časté noční probouzení nebo něco dalšího.
• Také je dobré zjistit, zda děti mají problém se spánkem každou noc, nebo jen někdy. Zodpovězte si otázku, jak dlouho obtíže trvají a kdy se objevily poprvé.
• A nejdůležitější bod – co u dětí nakonec zafunguje, aby usnuly?

Rodiče s dětmi mohou odpovědi na tyto otázky najít samostatně doma nebo s pomocí psychologa v ambulanci. V následujících několika bodech si přiblížíme nejčastější příčiny toho, proč se dětem špatně usíná, a některé kroky, jež mohou s usínáním pomoci.

Strach

Obtíže s usínáním se často objevují u dětí, které se něčeho bojí. Nejčastějším strachem znemožňujícím usínání je obava ze tmy. Děti obvykle říkají: „Bojím se tmy.“ Ale co děti ve tmě děsí? Tma jako taková děti obvykle nevystraší – spíše to, co je skryté v ní. Ve tmě, kterou děti nemají pod kontrolou, začíná na plné obrátky fungovat jejich představivost a strach rázem zakoření přímo v dětské mysli.

Pokud jsou rodiče všímaví, dokážou zjistit, čeho se dítě ve tmě bojí, i bez pomoci psychologa. Racionálními argumenty však svému potomkovi těžko vyvrátí, že příšera v noci v jejich pokojíčku nežije – děti jen obtížně rozlišují fantazii a realitu. Nejlepší je tedy k vypuzení dětského strachu použít způsob, jakým vznikl: fantazii.

Jedná‑li se o strašidlo nebo příšeru, kterou je dítě schopno výtvarně ztvárnit, dá se jejich příšera za pomoci fantazie přeměnit v něco milého, například ze zlého upíra udělat za pomoci příběhu nebo „kouzla“ roztomilou berušku. Rituálně se noční monstrum dá také spálit, roztrhat nebo zahnat pryč. U dětí s velmi dobrou představivostí je možné vytvořit „obránce“, který bude dítě každou noc chránit. Může to být růžový jednorožec s magickými schopnostmi, který každý večer připluje na duhovém obláčku do pokojíčku, nebo třeba oblíbený superhrdina.

Režim

Každý člen rodiny má své potřeby a preference, pokud jde o denní režim. Pro společné hladké fungování je dobré mít jasně daná pravidla týkající se spánku, kterými se řídí celá rodina. Děti by si měly vytvořit své vlastní spánkové rituály – tak budou vždy vědět, že nastává čas jít spát, a také jejich organismus se nastaví do spánkového modu. Jak takový režim může vypadat?

Představte si dítě, které je navyklé, že se každý den kolem šesté hodiny večeří. Jakmile se nají a posedí u stolu, jde se osprchovat. Následně se může v sedm hodin podívat na večerníček. Pak si jde vyčistit zoubky a ví, že máma nebo táta mu vyvětrají pokojíček, aby v něm byl na noc čerstvý vzduch. Dále má s rodiči uzavřenou dohodu, že do půl osmé půjde k sobě do pokojíčku, kde si do osmi může hrát nebo číst. V osm hodin přichází do pokojíčku jeden z rodičů, který přečte jednu krátkou pohádku nebo si s dítětem bude chvíli povídat. Po pohádce se dítě schoulí na bok do klubíčka, hlavu uloží na svůj oblíbený polštář a po puse na dobrou noc jde mezi osmou a půl devátou spát.

U starších dětí může být režim obdobný, pouze uzpůsobený jejich věku. Rodiče už je nemusí chodit ukládat, ale i odrostlejší děti by měly mít zajeté rituály, kterými sebe i své tělo na spánek připraví. Jídlo, hygiena, zprávy nebo četba, kontrola věcí do školy – uložit se do postele a jít spát.

Modré světlo

Většina dětí dostane před nástupem do první třídy a někdy už ve školce svůj první mobilní telefon a jen těžce odolávají pokušení nejít se na něj kouknout těsně před spaním. Když svůj mobil nemají, vyškemrají ještě na několik minut telefon nebo tablet od některého z rodičů, aby se před spaním podívali na pohádku nebo si zahráli nějakou hru. A to může být problém.

Modré světlo má vliv na množství hormonu melatoninu v našem těle – a nejedná se jen o světlo z mobilu nebo tabletu, týká se to i televize nebo počítače. Všechny tyto přístroje mohou prohlubovat potíže s usínáním. Melatonin kolísá dle přísunu světla a spolupodílí se na koordinaci denních rytmů. Pokud tedy doma děti každý den před spaním koukají na pohádky, hrají hry na telefonu nebo sledují své oblíbené youtubery, mohou se u nich objevit nejen problémy s usínáním, ale také s probouzením nebo špatnou kvalitou spánku.

Proto je vhodné pár hodin před usnutím nesledovat s dětmi televizi, nehrát počítačové hry a nekoukat do tabletu či mobilu. Pro snadné usínání je lepší číst pohádky, vyprávět příběhy nebo si s rodiči povídat. Pustit dětem můžete i audioknihu.

Pozornost

Jedním z důvodů, proč děti chodí opakovaně v noci na návštěvy do ložnice rodičů se stížnostmi, že nemohou spát, může být i touha po pozornosti. Jednání, kterým se u dětí upevní nevhodné návyky, může vypadat tak, že rodič vstává z postele kdykoli, kdy děti s pláčem přijdou do ložnice, nebo znaveně zvedá peřinu a v polospánku vyzývá děti, aby si šly lehnout k němu.

„Ze začátku to bylo dvakrát týdně a pak najednou spal mezi námi každou noc,“ vyprávějí někdy vyčerpaní rodiče obtížně usínajících dětí. „Nejdřív trvalo, než usne, hodinu a teď vydrží být vzhůru až do jedné do rána. A sotva přejdu z dětského pokojíčku do ložnice, kde si lehnu, během deseti minut ťuká na dveře, že jsem ho tam nechal.“

Někdy za takovým chováním může být strach, nadměrná úzkost nebo prostá touha po pozornosti. Náročná práce rodičů, nástup dětí do mateřské školy, narození sourozence, nové zájmy rodičů, starosti se splátkami, práce okolo domu, nadměrné uklízení… Ať už je to cokoli, kvůli čemu se dětem zdá, že se jim rodiče dostatečně nevěnují, může to způsobit zdlouhavé usínání. Děti totiž mohou velmi dobře vytušit, že když přijdou za rodiči s tím, že nemohou usnout, okamžitě se jim dostane pozornosti, kterou potřebují. A co je lepšího než mít pro sebe maminku i tatínka při usínání?