Jak se vyrovnat s nevěrou

Rovnou vám mohu říct, že to půjde těžko, a nejspíš ve vaší psychice i vztahu zůstane i po celé této epizodě jizva. Ostatně proto sám, poučen těžkostmi svých klientů se s nevěrou vyrovnat, ani po nevěře moc nepátrám. Pokud by mi má žena byla s někým nevěrná a sama si přála tento vztah ukončit, má ode mne informaci, že o tom nepotřebuji ani nechci vědět. Dokážu si představit, jak těžké by pro mne bylo to skousnout. Zároveň totiž vím, že bych s ní i přesto chtěl být, takže proč si to komplikovat.

Nevěra je především problém nevěrníka, nikoliv podváděného. Nevěrný je v první řadě nevěrný sám sobě – svému sebeobrazu, pak až partnerovi. Ale nepátrat, nepátrat, nepátrat… je rada z oblasti prevence, takže vám teď už moc nepomůže.

Rád bych proto začal zeširoka – o tom, jak integrujeme jakoukoliv (pozitivní i negativní) životní zkušenost. Funguje to asi takto: něco zažijeme a pak potřebujeme prostor, aby to doznívalo. V tom doznívání nad událostí přemýšlíme, snažíme se jí porozumět, vysvětlit si ji, v ideálním případě se z ní poučit do příště, nebo naopak přijmout ty aspekty, které byly náhodné a mimo naši kontrolu.

S naprostou většinou životních událostí tento proces zvládáme sami. Třeba chodíme lesem, jedeme sami autem po dálnici nebo se nudíme a u toho se nám jen tak mimochodem svět skládá dohromady. Ale někdy se zasekneme a pak je potřeba, aby nás z toho záseku někdo vyvedl. Může to být druhý opilec v baru, kterému se omylem svěříme, kniha, která nám zvláštním způsobem vleze pod kůži, nebo psychoterapeut.

Nevěra jako možnost

Pokud byste přišel za mnou, jako první krok léčby bych chtěl, abyste přestal pátrat po detailech nevěry. Kdo je ten chlap? Kde a jak se scházeli? V čem je lepší než já? Je v posteli lepší než já? Předpokládám, že všechny tyto otázky jste si už položil a jejich hlavním efektem bylo zhoršení vašeho stavu. Přestaňte se o to zajímat, nekontrolujte už partnerku, nehledejte stopy a nechoďte manželce znovu do telefonu (pokud jste tak už činil). Vyžaduje to disciplínu, ale udělá vám to relativně rychle dobře.

Pak je potřeba prozkoumat, co se stalo s vaším partnerským vztahem, že jeden z vás potřeboval mít dlouhodobý vztah jinde. Sám píšete, že nevěra je důsledkem velkého odcizení a problémů, tedy že nevěra byla reakcí na něco, co bylo dlouho ve vašem vztahu přehlíženo. To je klíčový bod uzdravení páru, protože přinese právě kýžené poučení. To vždycky chceme najít (bohužel i tam, kde žádné poučení není), aby nám životní události dávaly smysl.

Kdysi jsem pracoval s jedním párem, ve kterém byl muž také svou ženou podveden. Chtěl s ní moc zůstat a velmi rychle pochopil, že její nevěra byla z velké části důsledkem toho, jak nevhodně se k ní mnoho let choval. Když jsme na konci terapie hodnotili naši spolupráci, řekl na posledním sezení, že jsou si teď vlastně mnohem blíž než kdy dřív, že se teď vlastně skutečně poznali. Citace je doslovná – byl to pro mě tak silný moment, že jsem si to hned potom zapsal.

U tohoto páru tedy nevěra zafungovala jako motiv pro prohloubení vztahu: bez ní by pravděpodobně tato nová kvalita vztahu ani nikdy nepřišla. Proč? Protože když kvůli nevěře už ve vztahu není co ztratit, najednou se dá jednoduše mluvit i o těžkých věcech – o těch, které nás roky trápily či nám na chování druhého velmi vadily, ale nedokázali jsme je dostatečně nahlas vyřknout. Jak říká psychologická floskule: z jizev duše vyrůstají křídla.

Nevěra samozřejmě bývá těžší v momentě, kdy nasedá na nějaké předchozí zranění. Může to být situace nějaké ztráty důvěry z dětství, ale třeba klidně i předchozí vztah, ve kterém se stalo něco podobného. Stejně jako již jednou zlomená kost není tak pevná, i psychika zraněného člověka je křehčí. Zde je samozřejmě sebepoznávání dobrou prevencí – v momentě, kdy je nám ublíženo znovu, alespoň rozumíme tomu, proč je to tak silné. Ale i bez předchozí zkušenosti stačí samotná jediná událost, aby člověk neměl schopnost se s ní vyrovnat.

Významným efektem nevěry je také ztráta sebedůvěry podvedeného, to, zda je dostatečně schopný či přitažlivý partner. I proto je důležité, abyste teď měl prostor na činnosti, které vás důvěrou a sebevědomím naplňují. Je něco, v čem jste dobrý, co jste třeba i kvůli dětem ve svém současném životě upozadil? Věnujte se tomu. Je v zásadě jedno, z jaké to bude oblasti.

V sebedůvěře funguje stejně jako v dobrém učebním procesu takzvaný efekt transferu (přenosu do jiné oblasti). Když někdo vyhraje na olympiádě zlato, neposílí to jenom jeho sebevědomí v dané sportovní disciplíně – ale propíše se to i do dalších oblastí života.

A také nezapomeňte na to, že křivka spokojenosti v dlouhodobém partnerském vztahu má tvar písmene U. Vysoká spokojenost je před narozením dětí, pak začne klesat a návrat na původní úroveň spokojenosti přichází až po jejich odchodu z domácnosti. U vás (vzhledem k možné celoživotní péči o vaše postižené dítě) to bude asi spíše zprava ošizené U, ale U to bude.

Takže jak to pustit z hlavy? Dát si čas a chvíli na to myslet hodně, pak už jen ve vymezeném čase. Zkusit zajít za odborníkem. Začít s nějakým posilovačem sebedůvěry. Kombinací sebedisciplíny a vzájemného vztahového sebepoznání snad ale také jednou budete moct říct, že jste se s ženou vlastně teprve teď skutečně poznali. Krize je totiž vždy také příležitost.