Jak se rodí matka
Dlouho jsem si myslela, že mít dítě je něco, co budu muset přetrpět, abych ve stáří nebyla sama.
Máte ve svém okolí ženu, kterou jste znali ještě jako bezdětnou a potkali ji po letech, kdy už byla zkušenou matkou? Dovolím si odhadnout, že ta žena se velmi změnila. Její proměna byla pravděpodobně větší než u jiných lidí, které jste několik let neviděli. Těhotenství, porod a mateřství jsou silné transformační události. Alespoň tak tomu bylo pro mne.
Už jen rozhodnutí otěhotnět bylo velikým krokem, ke kterému jsme nedospívala snadno. Mnoho let jsem těhotenství odkládala. Profesně motivovaná jsem začala číst knihu Stephena Coveyho 7 návyků skutečně efektivních lidí, abych si udělala test v druhé kapitole. Úkolem bylo představit si den svého pohřbu a zapsat si, co bych chtěla, aby o mně řekli zástupci rodiny, přátel, kolegů a komunity, ve které jsem žila.
V rychlém sledu jsem si zapsala tři klíčové charakteristiky, které platily pro všechny skupiny. V tom jsem se ale zarazila. Najednou jsem měla vizi lidí stojících kolem rodinné hrobky a očima jsem fixovala dvě postavy. Jednalo se o ženu a za ní stojícího muže. Bylo mi jasné, že se jedná o mé dospělé děti. Visela jsem jim na rtech a prahla jsem po jediném: aby řekli, že měli šťastné dětství. Nic víc mě už nezajímalo.
I po letech, když si ten pocit vybavím, brečím. Brečela jsem i tenkrát. Musela jsem si začít klást otázku, proč tedy děti odkládám, když se zdá, že jsou tím, na čem mi záleží nejvíc? Do té doby jsem děti považovala za brzdu, za něco, co budu muset přetrpět, abych ve stáří nebyla sama. Najednou se ale zdálo, že hluboko uvnitř sebe to cítím jinak.
Na horské dráze
Těhotenství byla jedna veliká horská dráha. Balancovala jsem na hraně vztahové, ale i hodnotové. Když dnes některá žena řekne, že s příchodem dětí mnohé přehodnotila, rozumím jí. Najednou jsem kolem sebe viděla tu zkázu. Rozvrácené vztahy, já sama ve špatném fyzickém i psychickém stavu. Do toho se má narodit mé dítě?
Nejprve jsem očekávala sešikování rodiny pod tlakem přicházejícího nového člena, ale nic se nedělo. Ani mým zhroucením se nic zásadního nezměnilo. Jen jsem tři týdny nebyla schopná fungovat. Plná zoufalství jsem si položila otázku, jestli to dítě, které čekám, v rodině vůbec někdo chce. Zdálo se, že ne.
Ale potom mě napadlo, že jsem tady ještě já. To já jsem je chtěla. Jsem to já, kdo má zájem. A v několika málo minutách přišel obrat. Budu matkou! Jakou matkou bych chtěla být? Jsem možná jediná, koho to dítě má! Co pro ně můžu udělat hned teď?
Byl to bod obratu, od kterého se odvíjelo vše další, a nebylo toho málo – knihy, konzultace, semináře, články, ale i probuzení mateřské intuice, víry v sebe i své tělo, smíření se s minulostí, usmíření s rodiči, pojmenování traumatu v rodině manžela. A to jsem ani netušila, že další těhotenství a porod přinesou výzvy ještě na vyšší úrovni. Nebudu zde popisovat celý příběh, ten je tématem mé knihy Znovuzrozená, která je sondou do mého prožívání, rozhodování, ale i duše.
Plynout se změnami
Přednáška 24. října 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..