Jak narození dítěte mění …
Porod ženu změní. Zrychlí její reakce, aktivuje ostražitost vůči okolí.
Klasický porod trvá několik hodin, operativní měříme v minutách. Ze ženy se ovšem stala matka, je jiná než dřív. K jakým změnám v její psychice dochází? A liší se tyto změny u žen rodících císařským řezem od těch, jež přivedly své dítě na svět přirozeně?
Výzkumníci sledovali jak ženy plánující přirozený porod, tak ženy, které zvolily císařský řez – porodnice, kde účastnice výzkumu rodily, umožňovala operativní porod i na přání rodičky. Celkově se pro tuto možnost rozhodlo 10 % žen. Podobné hlasy se začínají ozývat i u nás, i když právně „císař na přání“ povolen není.
Oslabení vztahů
U všech matek – jak ve skupině po vaginálním, tak po operativním porodu – došlo k nárůstu impulzivity a poklesu socializace. To zní zvláštně, že? Proč by měly být matky malých dětí impulzivnější a méně socializované?
Impulzivita zarazí, představíme‑li si pod ní podrážděné reakce matky na potomka. Nicméně impulzivita neznamená jen vznětlivost, ale také spontánnost a rychlost reakce. A to se při péči o dítě hodí: matka musí rychle reagovat, například chytit dítě, které by jinak vlítlo pod auto či na ně spadla váza.
Nižší míra socializace se zase jeví pochopitelněji, uvědomíme‑li si, že ženy po porodu navazují silné citové pouto s dítětem. A přirozeně u nich ubývají na významu vztahy k dospělým osobám, jako jsou třeba rodiče nebo učitelé. A právě intenzitu těchto vztahů škála socializace měří.
Úzkostnější než dřív
A jaké byly rozdíly mezi matkami rodícími vaginálně a těmi, jež zvolily operativní porod? Změny badatelé zaznamenali hned ve třech dimenzích osobnosti. Jednou z nich byla úzkostnost. Zatímco úzkostnost matek po císařském řezu se nezměnila, u matek po vaginálním porodu se zvýšila. Čím to?
Při porodu císařským řezem mívají někdy ženy pocit selhání, že nerodí vaginálně. Odloučení od dítěte, k němuž při císaři dojde, navíc zkomplikuje navázání vazby s dítětem a naruší sebedůvěru matky.
Porovnáme‑li absolutní hodnoty této veličiny, zjistíme, že úzkostnost matek v obou skupinách byla devět měsíců po porodu stejná. U rodiček plánujících císařský řez totiž stoupla již v pozdním těhotenství. Možná bylo jejich těhotenství problematičtější, možná se více bály porodu a šestinedělí.
Další důvod, který může přispívat k úzkostnosti žen plánujících císařský řez, vysvětluje psycholožka Eliška Kodyšová, která se zabývá psychologií porodu a mateřství: „I při plánovaném porodu císařským řezem mívají někdy ženy pocit selhání, že nerodí vaginálně. Odloučení od dítěte, k němuž při císaři dojde, navíc zkomplikuje navázání vazby s dítětem a naruší sebedůvěru matky.“ Naproti tomu úspěšně zvládnutý vaginální porod může ženu učinit odolnější vůči nárokům mateřství.
Rutina? Nevadí.
Přednáška 24. října 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..