Faktor štěstí

Na začátek bychom si ale měli upřesnit, co zázrakem myslíme. Pokud jste za zázrak ochotni považovat opravdu jen něco, co se zcela vymyká vědeckému zkoumání, pak musíte začít pátrat v jiných zdrojích. Ale také můžete přistoupit na myšlenku, že za zázrak se dá považovat i jev, který svým způsobem překračuje naše chápání, byť zdůvodnění má, nebo je to zdánlivě náhoda, která neměla důvod, aby se nestala (jako například setkání s budoucím partnerem).

Pod tímto úhlem pohledu je zázrakem sám život. Stejně jako narození dítěte, strom, který na jaře znovu rozkvete, čáp, který se každý rok vrací na svůj komín. Zázrak můžeme vidět v tom, že někdo potká spřízněnou duši nebo že umí vytvořit něco krásného.

Zázraky můžeme vidět i tehdy, pokud zrovna neprožíváme nejšťastnější období a chce se nám spíš plakat, než se smát. Zázrak nemusí být součástí rozjásaného štěstí, je to něco hlubšího. Zázraky se promítají do věčnosti.

Nedávno jsem vedla rozhovor s doktorkou Marií Svatošovou, zakladatelkou hospicového hnutí u nás. Většinu života strávila v místech, kde se o nějakém štěstí nedá příliš mluvit. Na otázku, jestli zažila přímo v hospici nějaký zázrak, odpověděla, že pokud se ptám na zázračné uzdravení, tak to nezažila, ale zázraků zažila nespočet.

V jejím podání to byly chvíle, kdy pacienti prokázali velkou sílu v přijetí své nemoci, kdy se smířily rozhádané rodiny, kdy zvítězila lidskost nad utrpením. Teolog a filozof Tomáš Halík říká, že v našem životě je stále místo pro zázrak. Zažijeme ho kdykoli, kdy jsme schopni žasnout a pocítit vděčnost.

Zázračný svět

Pokud se součástí našeho každodenního života stane vděčnost, můžeme si začít víc uvědomovat, že každý nádech a výdech není samozřejmost a že bychom se možná mohli na život méně zlobit a více se z něj radovat. Uvědomit si, že je to dárek, který před námi leží rozbalený, a my v něm můžeme stále něco zázračného objevovat. Probouzet se a uléhat s myšlenkou, že i v našem životě se může každý den odehrát malý zázrak.

Pokud na to nepřistoupíme, můžeme se o mnohé ochudit. Pravděpodobně už jste slyšeli o sebenaplňujících se proroctvích, přesto málokdo očekává to nejlepší. Britský profesor psychologie Richard Wiseman ve své knize Faktor štěstí považuje tento jev za jednu ze zásadních podmínek spokojeného života a také za vysvětlení, proč se šťastlivcům tak často daří plnit si své sny.

Nepochybuji, že to platí i pro zázraky. Pokud budete očekávat zázrak a zároveň se pozorně rozhlížet kolem sebe, uvidíte, co nového do vašeho života přijde. A pokud něco vnímáme jako zázračné, pak je to i vzácné a může nás to přinutit k hlubšímu zamyšlení.

Nejspíš už jste zažili, že pokud se o něco začnete více zajímat, najednou je to všude kolem vás. Žena, která touží po dítěti, vidí samé nastávající maminky, ale i články o potratech, o komplikacích v těhotenství, svět se jí zúží na plodné a neplodné dny. Stejně to funguje i v jiných oblastech našeho zájmu. Když se začnete zajímat o netopýry, nejenže o nich objevíte spoustu informací, ale také třeba zdánlivě náhodně narazíte na člověka, který má stejně ojedinělý zájem jako vy, dostanete se tam, kam byste se jinak nikdy nedostali.

Proč to připomínám? Samozřejmě proto, abych nenápadně naznačila, že i nějaký ten zázrak můžeme do svého života přizvat, pokud tomu budeme otevření. Konečně, během pár dnů, kdy mám rozepsaný tento text, na mě slovo zázrak vyskakuje každou chvíli. Klientka mi píše, že možnost sdílení je jedním ze zázraků života. Vzápětí čtu na internetu citát z Londonova Tuláka po hvězdách, který vidí zázrak ve schopnosti oddělit mysl od těla: „Když dokážeš vědomě zmrtvět své tělo a mysl necháš bdělou, prožiješ zázrak. Budeš moci putovat, kamkoliv se ti zlíbí.“

I to jsou zázraky, které jsou součástí našeho života. Mnoho lidí prošlo zážitky klinické smrti nebo prožilo jiné spirituální prožitky. Nakonec každou noc se dostáváme do jiné reality. Naše myšlenky mají opravdu velikou moc a často rozhodují o tom, jak se cítíme. I psychoterapie je procesem, kdy se zdánlivě „nic neděje“, a přece může přinést do našeho života zásadní změnu. I slovo má zázračnou moc.

Rodinná terapie přišla s tzv. zázračnou otázkou, která se později stala oblíbenou i v koučování. Klient si má představit, že v noci by se zázrakem vyřešil jeho problém, aniž by on o tom věděl. Terapeut se pak ptá, podle čeho by ráno poznal, že jeho problém byl vyřešen, že zmizel. Klient je veden tak, aby si nekladl příliš velká očekávání (moc velký zázrak, jako že vyhraje milión nebo nebude už nikdy zklamaný), ale otevřel se možnostem, které by mohly přinést reálné zlepšení. Očekávání zázraku v sobě samozřejmě nese prvky jemné sugesce, ale není to lepší možnost než přesvědčení, že nic nemá cenu, nic se nedá dělat?

I malé změny nebo jen počáteční krok mohou vést v delším časovém rozmezí k nečekaným výsledkům – tento jev získal poetické pojmenování efekt motýlích křídel. Metaforu původně vytvořil meteorolog Edward N. Lorenz, aby zdůraznil nepředvídatelné výsledky malých změn. Koncept byl pak převzatý populární kulturou a interpretován tak, že malé události mají vlnící se efekt, který způsobí událost mnohem větší. Ray Bradbury se v jedné ze svých povídek zabývá tématem, jak by smrt motýla mohla mít v budoucnosti dalekosáhlé změny. Podobné texty nám mohou připomenout, že je možná čas otevřít oči i srdce, důkladně se rozhlédnout a chytit svého motýla.

Máme tendenci podceňovat drobné věci a nechápeme jejich důležitost. Všeobecně si myslíme, že když je něco jednoduché a snadné, známé a zdánlivě obyčejné, nestojí to příliš za pozornost. A zcela nesmyslně se upínáme k něčemu, co se nám zdá vzdálené a nedostupné. Asi jako když mladá žena čeká na prince na bílém koni a nevšimne si, že v její blízkosti se objevil muž, se kterým by mohli vytvořit jedinečný vztah.

Někdy stačí drobná změna nebo jen jiný náhled a dostaneme se do životní pohody, někdy může být štěstí opravdu na dosah a malé věci dokážou zázraky. Je jen na každém z nás, v co věříme a nevěříme. Jestli dokážeme najít v maličkostech a jednoduchých věcech příležitosti. Je jen na našem rozhodnutí, zda zasadíme semínko, z kterého by jednoho dne mohl vyrůst krásný a silný strom. Někdy stačí opravdu jen jedno mávnutí motýlími křídly a přijde zázrak.