Dva velké životní omyly
Příliš snadný život je špatný život, protože nás – stejně jako málo náročný učitel – mnoho nenaučí.
Mnoho lidí věří dvěma velkým omylům. Prvním je přesvědčení, že život by měl být snadný. Druhým je představa, že na něj existuje zaručený návod.
První omyl “život by měl být snadný” vede k depresím a pocitům méněcennosti. Život by měl být snadný, a protože můj život snadný není, něco není v pořádku. Buďto jej vedu špatně já a jsem tedy defektní: neumím život žít, něco dělám nesprávně, nemám potřebné nástroje… abych procházel životem vesele a snadno jako dětskou říkankou.
Zloba a zklamání
První omyl často vede taky k pocitu nespravedlnosti, zapšklosti a zlobě na svět. Život by měl být snadný, a protože můj život snadný není, někdo za to může. Mohou za to druzí (kterým se žije tak skvěle), mohou za to rodiče, špatný šéf, špatný partner, špatný politik… Mohou za to ONI.
Druhý omyl, že existuje zaručený návod na život, vede k nekonečné spirále falešných nadějí a hlubokých zklamání. Protože existuje zaručený návod na to, jak život učinit snadným, někde se tento návod musí skrývat. Je jistě obsažen v nejnovějším bestselleru, v drahé přednášce, v radách jedinečného kouče.
Pokud si bestseller koupím, metodu vyzkouším a nefunguje, pak je chyba buď ve mně (a výslednou frustraci přidám jako další kus na kupu méněcennosti, o které je zmínka výše), anebo je chyba v metodě (je to špatná, nedokonalá cesta).
Je třeba hledat novou knihu, nový návod, zaplatit nového gurua. A tak stále dokola.
Cesta ven
Z nekonečného kruhu je pouze jedna cesta ven: Uvědomit si, že ani jedno z výše uvedených přesvědčení není platné. Život není snadný a neexistuje na něj zaručený návod. Co se osvědčilo vám, nemusí fungovat vašemu kamarádovi. Hledat, proč tomu tak je a kde je chyba, je zbytečné. Jsme různí. Složití. Život je složitý. Různý.
Co dokážeme, je vzájemně se inspirovat. To zbylé je na nás. Každý sám musí hledat svou individuální cestu, kterou pozná po vlastních plodech. Nikoli po plodech, které uzrály u jiných.
Je potřeba naučit se vidět život nikoli jako projekt, kde vrstvíme jeden výsledek za druhým a jeho kvalitu hodnotíme podle velikosti této hromady, ale jako školu, ve které se neustále učíme; která nás učí. Pokud zůstaneme otevření a ochotní měnit se, pak chyby a obtíže, stejně jako úspěchy a dobré dny přispějí k tomu, že budeme postupně schopni nalézat vlastní cestu, vlastní odpovědi a následně si klást také hlubší otázky.
Hotovo není a nebude
Využívejte celý web.
PředplatnéOznač text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..