Duše se nechvěje
Silné emoce prožíváme v těle. Jak si poradit při návalu úzkosti?
Úzkostnou poruchu charakterizuje panika jako stav extrémní úzkosti s rovněž extrémní aktivací sympatického nervového systému. Úzkost je emocí a pocitem těsně souvisejícím se strachem, který se liší jen tím, že má svou reálnou příčinu.
Emoční děj probíhá v těle, zatímco pocit se odehrává v našem vědomí. Antonio Damasio to popsal takto: Emoce se odehrávají v divadle těla, zatímco pocity v divadle mysli.
Každou emoci můžeme popsat ve třech rovinách:
- nabuzení – útlum
- přiblížení – oddálení
- spolupráce – soupeření
Strach a úzkost nás nabudí. Nabudí nás k útěku a vede nás ke spolupráci s vlastní smečkou, ať už tou nejbližší, kde hledáme aktuální pomoc, nebo s tou širší, od které čekáme nějaké záruky bezpečí.
Emoce je termín související s pohybem a tím pohybem, ke kterému nás úzkost vede, je nikoliv důstojný odchod, ale úprk. Co logicky udělá rozumné řídicí centrum, chce‑li náš organismus naladit k takové aktivitě? Především nadupe svaly. Český výraz napětí hezky vystihuje psychosomatickou jednotu: cítíme napětí v duši stejně jako v těle. Duše se nám ale netřepe, zatímco tělo ano.
Přednáška 19. listopadu 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..