Dneska ne

Uspokojení své sexuální potřeby je zcela běžným projevem zdraví a sexuální apetence neboli chuť k sexu se v průběhu života pod vlivem různých faktorů mění. A tak se může stát, že se potřeby obou partnerů rozcházejí.

Jsem ve slepé uličce a nevím, jak dál, napsala nám do redakce čtenářka Lucie. S přítelem jsme spolu necelý rok. Ze začátku byl sexuálně aktivnější, postupně jeho iniciativa začala uvadat a nyní je nulová. Slovní narážky na sex nebo erotiku má neustále, ale tím to končí.

Když jsem poprvé zmínila, že mám pocit, že si musím sex vyprošovat, urazil se a prý se v něm „něco zlomilo“. Od té doby mě často odmítá. Má novou a náročnou práci, čemuž rozumím, a snažím se ho nezatěžovat věcmi v domácnosti. Když jsem se ho ptala, jestli ho přitahuji, tvrdil, že ano, že je jen unavený.

Co snižuje chuť na sex

Rozdíly v sexuální apetenci řeší nejeden pár. Poměrně rozšířeným mýtem je, že častěji má vyšší sexuální apetit muž a žena naproti tomu preferuje menší intenzitu intimností. Na začátku vztahu, kdy hlavní roli hrají rozbouřené hormony, je sexuální apetit na vrcholu a v průběhu vztahu se jeho intenzita mění. To může některé páry zaskočit.

Výrazná změna v sexuální apetenci může značit problémy v rovině tělesné, duševní i vztahové. Snížená sexuální touha může být opravdu způsobena nadměrným stresem a přepětím partnera. V daný okamžik už prostě nemá myšlenky, chuť ani sílu na další výdej energie. A už vůbec ne na to zkoušet sex iniciovat nebo být kreativní.

Někdy se zapomíná na depresi, která může za snížením nebo ztrátou sexuální apetence stát poměrně skrytě. Provázet ji může únava, potíže se spánkem, ztráta chuti k jídlu, bolest kloubů a celého těla. K nižší sexuální apetenci mohou vést i některé léky či nemoc, případně užívání alkoholu.

V cestě pravidelnému sexu mohou stát i rozdílné sexuální preference. Možná si říkáte: „Nesmysl! Vždyť jsme spolu už relativně dlouhou dobu, toho bych si všiml/a.“ Nemusí to tak být. Partner může být v oblasti sexuálních témat stydlivější a zdrženlivější, a proto svá reálná přání nemusí svému protějšku vůbec svěřit.

Rozdíly v sexuální touze vedou v páru k napětí, nervozitě, u toho odmítaného ale také k pocitům méněcennosti, zpochybňování se, pocitu – nejsem dost přitažlivý, cítím se odmítnutý a frustrovaný. Klíčové je, zda se ve vašem vztahu i nadále objevují intimnosti jako pohlazení, polibek, něha, přitulení bez napětí a bez představy, že to musí nutně sklouznout k pohlavnímu styku.

Příběh Lucie dále pokračuje: Jeho únava trvá už půl roku a nevím, co mám dělat. Pokud sama nezačnu, sex nemáme vůbec. Pokud to naopak zkouším iniciovat, jsem často odmítnuta a tím trpí moje ego. Když už k sexu dojde, mám pocit, že to dělá z povinnosti, aby to měl rychle za sebou. Něha a kreativita, která byla přítomna na začátku, je nyní pryč.

Několikrát jsem se snažila téma otevřít, zeptat se ho, co mám dělat jinak, ale odpověď byla vždy stejná: mám toho hodně, nemůžu se uvolnit. Mně sex jedenkrát týdně a ještě z donucení bohužel nestačí. Necítím se žádaná a odráží se to i v dalších aspektech našeho vztahu.

Cítím se neustále v napětí a musím se hodně ovládat, abych nevybuchla. Dokonce mě napadlo si najít milence a potřebu si uspokojit někde jinde. Jsme spolu krátce, takže se bojím, že se to bude jen zhoršovat. Existuje nějaké řešení?

S partnerem téma otevřete

Při hledání řešení je vždy důležité naučit se společně komunikovat. To bývá tím prvním nejnáročnějším krokem, ale zároveň taky zásadním. Za partnerovou odpovědí „jsem unavený z práce“ může totiž být i pocit méněcennosti, selhání, nedostatku mužnosti či úzkosti. Nebo může být únava jen něco, za čím se schovává pravý důvod – přirozeně nižší sexuální apetit, který se partner bojí přiznat.

Nemusí jít jen o strach připustit své emoce, ale taky může být partner podobně zmatený jako vy, protože nerozumí tomu, co se odehrává v něm samém. Ať je to jakkoli, komunikace je klíčem, který pomáhá otevírat další cesty. Nedorozumění vznikají zpravidla tehdy, pokud se v páru domníváme, že ten druhý přece „ví“, jak já to mám, aniž bych mu to musel(a) říkat. Tak to není.

Pokud s partnerem toto téma otevřete a uvidíte, že společný hovor se neposunul dále, můžete se mu svěřit se svými vlastními pocity a trápeními. Dalším krokem může být obrátit se na párového psychologa nebo psychoterapeuta, který vás celou situací provede a také vám pomůže zlepšit partnerskou komunikaci. Prostor se otevírá i pro otázky, jak partneři vnímají svá těla navzájem. Jak každý v páru vnímá své vlastní tělo? Jak vnímáte váš vztah?

Sami si můžete vyzkoušet malé cvičení, které vám pomůže zjistit, kde se každý z vás nachází na měřítku sexuální touhy a jak v tomto ohledu vnímáte partnera. Jak na to? Jednoduše. Promyslete si, kde na škále od 1 do 10 se nacházíte vy sami, a zamyslete se, kde se podle vás asi nachází váš partner. Následně si toto číslo s partnerem sdělte.

Zkuste o tom více hovořit: Z jakého důvodu se domníváte, že druhému patří zrovna toto číslo a co dané číslo reprezentuje? Kde mezi sebou vidíte rozdíly? A hlavně: co si myslíte, že máte společného? Samozřejmě pokud mezi vašimi čísly (nebo ve vaší představě o vašem čísle) budou velké rozdíly, může mezi vámi dojít ke konfliktu. Každopádně k čemu je to dobré?

Druhý si nemusí uvědomovat, jak jeho chování vnímáte, nebo může být natolik ponořený do sebe a svého aktuálního trápení, že nesoulad v sexuální oblasti nemusí vidět. Pokud v čísle bude výrazný rozdíl, mohou si partneři uvědomit, že není nutné si nedostatečný sexuální apetit vztahovat k sobě a domnívat se, že druhý o ně nejeví zájem – vychází to spíše z biologické potřeby.

Na povrch může také vyplynout, že partner je opravdu jen hodně unavený z práce. Roli může hrát vyhoření, nadměrný stres, nedostatek odpočinku a s tím se pojící další potíže – špatný spánek, úzkosti, deprese, problémy s jídlem… Zkuste partnerovi naslouchat a společně najít řešení, která by partnerovi pomohla naučit se se stresem pracovat nebo ho zredukovat. Znovu může být cestou návštěva psychologa nebo psychoterapeuta.

Vaše jedinečná cesta

Důležité je připustit si, že ten druhý v páru to může mít jinak než já. Pokud chci, aby vztah fungoval, sex si nelze vynucovat. Potřeby v sexuální oblasti se časem mění a ne v každém období se s partnerem shodnete. Neustálé přizpůsobování se potřebám druhého však vede spíše k frustraci a daný problém to prohlubuje.

Partneři by si po dohodě měli vyjít vstříc do té míry, aby jim ve všech aspektech vztahu bylo dobře – a to i v tom sexuálním. Celé nastavení daného páru je jen na nich dvou a na společné dohodě. Rozhodně zapomeňte na statistiky a to, co je u „většiny párů normální“. To, co je považováno za běžné u jiného páru, nemusí být vhodné pro vás. Platí však, že by se mělo jít krokem pomalejšího z vás.

Nejčastější dilema v páru bývá, zda ve vztahu zůstat i za cenu nespokojenosti, odejít, najít si milence nebo objevit nějaké přijatelné řešení. Nikdo vám neřekne, jakou cestu máte zvolit. Hledání východiska je často tou nejtěžší a nejméně příjemnou částí partnerského vztahu, ale když se podaří společné řešení nalézt, obvykle to pár ve vztahu posune kupředu.

Komunikace je důležitá, na druhou stranu nejde o záležitost, kterou lze pouze „vykomunikovat“. Člověk si totiž jen tak neřekne, že najednou bude mít nižší sexuální touhu na úrovni svého partnera, a pokud se pokusí ji potlačovat, projeví se to zase v jiných aspektech jeho života.

Řešení nemusí být vždy konvenční. Můžete hledat společnou cestu přes obměňování sexuálních praktik a zařazování intimností, které nemusí v danou chvíli nutně vést k pohlavnímu styku. A samozřejmě cesta může vést až k domluvě na uspokojení svého sexuálního apetitu s někým druhým.

Společná domluva, že jeden z partnerů své sexuální potřeby uspokojí s někým jiným, bývá pro páry často kontroverzní. Důležitější však je, jak se k tomu staví oba partneři – pokud řešení oběma vyhovuje, vztah může i nadále spokojeně pokračovat.

Vztahy jsou náročné. Neustále se mění a je potřeba na nich vytrvale pracovat z obou stran. Sex s partnerským vztahem velmi úzce souvisí, je od něj neodmyslitelný. Pokud budou partneři nakloněni najít společné řešení v této intimní oblasti, může se nejen zvýšit kvalita vztahu, ale partneři se také mohou více sblížit a celkově zvýšit svou spokojenost.