Diagnóza: nevěra

Rozhodující důvody

V případech, kdy se rozhodujeme mezi pokračováním či ukončením manželství, je rozhodující vždy motivace obou partnerů k případnému setrvání ve vztahu. Psychoterapeutka Susan Gadoua k tomu říká:

• Je‑li naše motivace směřována vpřed k nějakému cíli, například chci vychovat děti v úplné rodině, chci pracovat na tom, abychom dokázali problémy řešit a neutíkat od nich, pak jsme spíše naklonění vztah zachovat.
• Pokud je naší motivací snaha se něčemu vyhnout – například mám strach, že mě rodina odsoudí, bojím se, že už zůstanu navždy sám, naše ochota vztah udržet je mnohem menší.

Je tedy praktické si s partnerem ujasnit, jak vidíte budoucnost vašeho vztahu, zda jste oba motivovaní na vašem manželství pracovat, a co vás vlastně pudí k tomu, abyste zkusili svazek udržet.

Co můžeme očekávat, rozhodneme‑li se dát manželství ještě šanci? Odhalením nevěry se vztah často dostává do jakéhosi bodu zlomu, kdy najednou balancujeme na hraně rozchodu a přehodnocujeme vše, čím jsme doposud žili. Psycholožka Esther Perel, která se specializuje na téma partnerských vztahů, tento stav přirovnává k pocitům člověka, kterému byla sdělena závažná diagnóza. Takový člověk najednou zjišťuje, že už nemá co ztratit, dramaticky se tím proměňuje jeho pohled na svět a často se uchyluje k rozhodnutím a činům, které by do té doby pokládal za nemyslitelné.

Podobně i manželství, v němž došlo k provalení nevěry, stojí před hrozbou zániku a mění životní perspektivu obou partnerů. Najednou komunikujeme o citlivých tématech, nad kterými jsme nikdy neměli šanci přemýšlet, pojmenováváme věci tak, jak je skutečně cítíme, bez strachu, že druhého zraníme (protože to už se stejně stalo).

Můžeme se tak dostat až na samotnou dřeň onoho vztahu, dotýkat se bolavých míst do takové hloubky, o jaké se nám předtím ani nesnilo. Máme možnost objevit novou kvalitu našeho manželství. Ale jen pokud budeme oba chtít.

Léčba vztahu

Ano, oboustrannost a vzájemnost, ty jsou základním předpokladem k nápravě manželství po nevěře. Na vztahu a jeho záchraně totiž musí společnými silami pracovat oba partneři. Je‑li situace ve vztahu natolik napjatá, že spolu nedokážou konstruktivně komunikovat a veškeré pokusy o konverzaci se změní v hádku, nabízí se možnost využít služeb párového terapeuta nebo mediátora.

Zkušený odborník může pomoci usměrňovat komunikaci tak, aby oba partneři dostali stejný prostor k vyjádření svých pocitů a přání, aniž by kohokoliv soudil nebo se přikláněl na něčí stranu. Společně s nimi pak pracuje na sladění jejich představ o fungování vztahu a nalezení takového řešení, které bude v co nejvyšší míře odpovídat potřebám obou partnerů.

Léčba vztahu je zdlouhavou cestou s nejistým úspěchem. Pokud se oba partneři rozhodnou, že spolu chtějí zůstat, měli by se dle Esther Perel držet několika zásad, které pomohou manželství uzdravit a vyhnout se dalším zraněním:

První iniciativa k nápravě by měla vzejít ze strany toho, kdo podvedl. On je zodpovědný za své chování, kterým svému protějšku ublížil, ať už jej k nevěře vedly jakékoliv pohnutky. Je třeba, aby uznal svou vinu a upřímně vyjádřil svou lítost nad tím, že se k nevěře uchýlil a že svými činy partnerovi ublížil.

Ačkoliv může být nutkání velmi silné, podvedený partner by se měl v rámci možností vyvarovat pátrání po detailech nevěry. Z vyslýchání, kontrolování partnera a slídění po podrobnostech vzejdou nanejvýš jen další zranění.

Namísto toho by se měly na pořadu dne objevit spíše otázky po smyslu a významu, který nevěra měla a má. Co pro tebe bylo na tom vztahu tak zajímavého? Co ta nevěra vypovídá o našem manželství? Co bychom mohli udělat jinak, aby k tomu v budoucnosti nedošlo znovu? Které kvality na sobě vzájemně oceňujeme my dva?

Jelikož byla sebedůvěra podvedeného partnera nevěrou značně otřesena, měl by se nyní ten, kdo byl podveden, zaměřit na její znovuobnovení. V praxi to znamená začít dělat věci, které člověku navrátí sebevědomí a chuť do života. Může to být zaměření se na aktivity, v nichž zažívá uspokojení a úspěch (práce, sport, koníčky…), trávení času s dětmi či dobrými přáteli, či třeba zahájení psychoterapie. Skrze budování víry v sebe lze postupně znovu budovat i důvěru v partnera a vztah.

Nikdo za vás nemůže učinit rozhodnutí, zda v manželství, kde byl jeden z partnerů nevěrný, nadále setrvávat, nebo raději odejít. Jedno je ale jisté: finální rozhodnutí nemusíte učinit hned a nemusíte na ně být sami. Dejte si čas, abyste si urovnali myšlenky, odžijte si všechny nepříjemné emoce, které s sebou partnerova nevěra přinesla, a dopřejte si odstup, než finální rozhodnutí učiníte. Každá nevěra promění vztah a změní nevyhnutelně i nás, ale ve výsledku z ní můžeme vzejít silnější a odolnější než kdy dříve.