Devět cest, jak se vyrovnat …

Lidé jsou jako stromy – rozmanití a různí. Jejich pestrost má ale zároveň své podobnosti, které je možné popsat. Bříza v naší ulici je v každém listě i větvičce jedinečná, ale je si mnohem podobnější s břízou o ulici vedle než s jakýmkoli smrkem. Pojďme se tedy blíže podívat na typologii, která se v poslední době stala velmi rozšířenou a oblíbenou.

Co je enneagram?

Jde o dynamickou typologii osobnosti, která popisuje devět odlišných vzorců prožívání, myšlení a jednání. Jde o komplexní model s mnoha rovinami, lze ho však jednoduše použít jako efektivní nástroj „psychologie všedního dne“.

Poskytuje základ pro pochopení, proč se lidé chovají tak, jak se chovají. Je také hlubokou sondou do našich způsobů, jak naplňujeme své potřeby a jak reagujeme, když je naplněné nemáme. I první seznámení s ním nabízí možnost většího sebeuvědomění a poskytuje nástroje pro rozvoj osobnosti.

Slovo enneagram pochází z řeckého ennea (devět) a grammos  (bod, ale také vzorec). Graficky je znázorněn devíticípou hvězdou v kruhu. Vrcholy této hvězdy představují devět stylů, navyklých a zautomatizovaných způsobů, jak zacházíme se sebou i s druhými.

Nejde přitom o devět typů lidí, ale spíše o devět způsobů vyrovnávání se se světem. V každém člověku jsou obsaženy všechny tyto způsoby (symbolizováno kruhem), jeden však používáme více.

Jako bychom byli diamant o devíti stranách – na jedné z těchto ploch však celý diamant stojí, a to je náš ennea‑styl.

Osobnost jako omezení?

Jádro osobnosti vzniká v prvních letech života. V tomto kontextu je osobnost (ennea‑typ) souborem strategií, jak dosáhnout naplnění svých potřeb a jak reagovat na zážitek nedostatku a (emočního) zranění. Pokud byla nějaká strategie úspěšná, budeme ji opakovat, až se stane automatickou a neuvědomovanou. Stáváme se tak polospícími automaty.

Chováme se i nadále tak, jak jsme se naučili v prvních letech života. Nereagujeme již z přítomného okamžiku, ale z minulých zkušeností. Mnohdy to vypadá, jako bychom nechali tříleté dítě, aby za nás dělalo zásadní životní rozhodnutí.

Když si zlomíme nohu, dáme ji do sádry. Omezíme pohyb, aby se zranění mohlo léčit. Pokud však sádru nikdy nesundáme, značně omezujeme možnosti naší končetiny, bráníme jejímu přirozenému růstu.

Je svět modrý, nebo červený?

Ennea‑typ si lze také představit jako brýle, které má každý z nás nasazené. Když máte modré brýle, svět je modrý. Potíže nastávají, když člověk, se kterým se snažíte domluvit, má brýle červené. Vidíte zcela jiný svět.

Tyto filtry zkreslují a mění vše, co říkáme my nebo co říkají druzí. Jsou souhrnem nevědomých domněnek a předpokladů, že druzí fungují podobně jako my. A i když se spolu snažíme komunikovat, často nerozumíme podstatě sdělení, nechápeme jak je možné, že druhý to vidí jinak.

Často se s tímto jevem setkávám v párové terapii, kdy se i dlouholetí partneři stále neslyší a nerozumí si.

Každý z nás je omezen svým typickým pohledem na sebe, na svět a na druhé. Pro každého z nás je důležité něco jiného. Ve své podstatě nasloucháme selektivně, v souladu s naším navyklým pohledem, o kterém si myslíme, že je objektivní.


Zaměřujeme‑li se například primárně na to, zda se druzí cítí dobře (jak typicky dělají lidé používající styl E9), nebo na to, zda po nás lidé budou požadovat náš čas a energii, kterou si bedlivě střežíme (jak mají ve zvyku lidé typu E5), nebudeme dostatečně vnímaví, abychom skutečně slyšeli, co nám druzí říkají. Budeme vnímat skrze svůj filtr.

Často se s tímto jevem setkávám v párové terapii, kdy se i dlouholetí partneři stále neslyší a nerozumí si. Přou se o to, kdo má pravdu (metaforicky řečeno, zda je svět modrý nebo červený). Jsme tak navyklí dívat se na svět ze svého úhlu pohledu, že zapomínáme, že to není celá realita.

Přednáška 24. října 2024