Démoni z dětství
Co si do vztahů nese člověk, který se odmalička setkával s psychickým nebo fyzickým násilím?
Psychické a fyzické týrání dětí rodiči je jednou z nejtraumatičtějších životních situací s celou řadou negativních dopadů na pozdější život.
Mám dotaz k syndromu týraného dítěte (zejména ze strany matky) a vlivu týrání dítěte na jeho pozdější partnerské vztahy, napsala nám do redakce čtenářka Tereza. Jak se to u dospělého, který si tím prošel, promítne v jeho partnerských vztazích, případně v navazování partnerských vztahů – jaké má problémy s navazováním vztahů a jaké jsou možnosti řešení? Kdysi jsem se někde dočetla, že děti, které jsou především ze strany matky týrané (psychicky, fyzicky), mají problém s navazováním vztahů. Zaujalo mě to už kvůli ,,Norským aférám“, kdy mi ČR přijde tak trošku jako ráj tyranů a těm dopadům se zde moc nevěnujeme a máme podle mě vysokou toleranci k fyzickým trestům atd. Podle mě s tím může mít problém velká část Čechů a moc se neřeší, ,,jak na to“.
V dotazu se pisatelka zaměřuje na jeden z důsledků týrání – narušené partnerské vztahy. Ještě než se pustím do úvahy na toto téma, dovolil bych si krátký obecný úvod k problematice následků týrání.
Ve stručnosti lze říci, že následky týrání v rodině nejsou ovlivňovány pouze způsobem, jakým je dítě týráno, tedy formou (fyzické násilí, psychické násilí, sexuální násilí), frekvencí, krátkodobostí/dlouhodobostí týrání, ale mnoha dalšími okolnostmi, které ho provázejí.
Co se děje po odhalení týrání? Přetrvávající nedůvěra ze strany blízkých i autorit může ještě prohloubit zoufalství a bezmoc dítěte.Mezi ty nejvýznamnější patří například to, co se s dítětem událo ve chvíli, kdy bylo týrání odhaleno, pokud odhaleno vůbec bylo. Zda se dítěti dostalo odpovídající podpory od netýrajícího rodiče, případně jiné blízké osoby nebo odborníka (např. dětského psychoterapeuta), či zda bylo jeho volání o pomoc ignorováno nebo zpochybňováno.
Podpora dítěte po odhalení týrání může pozitivně ovlivnit jeho další vývoj. Naopak přetrvávající nedůvěra ze strany blízkých i autorit (např. policie, sociálních pracovníků, psychologů) může ještě prohloubit zoufalství a bezmoc dítěte.
Ponecháme‑li stranou situačně podmíněné jednorázové „výchovné“ excesy rodičů a zaměříme‑li svou pozornost na dlouhodobější psychické a fyzické týrání, dojdeme nutně k přesvědčení, že je týrání dítěte třeba považovat za symptom hlubších osobnostních a vztahových problémů uvnitř rodiny.
Dostaneme se tak k třetí okolnosti, která spolurozhoduje o tom, co se bude s týraným dítětem dít v jeho dospělém věku, a tím je celková atmosféra v rodině, její složení a fungování jednotlivých jejích členů.
Shrnu‑li to, pak o dopadech týrání rozhoduje
- charakter rodinných vztahů
- celkové uspořádání a atmosféra v rodině
- charakteristiky samotného týrání
- a také to, zda vůbec a v jaké kvalitě se dítěti dostalo podpory po odhalení týrání.
Za jednu z důležitých proměnných ovlivňujících budoucí dopady týrání je třeba považovat věk dítěte v době, kdy k týrání docházelo. Obecně lze říci, že čím je dítě mladšího věku, tím jsou i důsledky týrání pro jeho další vývoj závažnější.
Dítě se učí vztahy
V raném věku je dítě zcela závislé na svých rodičích. Jeho osobnostní a vztahové charakteristiky se postupně ustavují v kontaktu s rodičem, nejčastěji matkou. Je‑li matka pro dítě emočně dostupná, zaujatá péčí o ně, je dostatečně stabilní a předvídatelná a dokáže se naladit na jeho potřeby a reflektovat jeho přání, pak je to pro dítě dobrá zpráva. Jeho vývoj může probíhat bez větších potíží.
Pokud matka dítě jakkoli týrá, je zřejmé, že její schopnost rozumět dítěti, vcítit se do jeho pocitů a naplnit jeho potřeby a přání je přinejmenším omezená. Vývoj týraného dítěte potom neprobíhá hladce a jeho výsledkem mohou být nejrůznější nedostatky v osobnostní a vztahové výbavě.
Vztah s matkou je základní matricí, podle které bude dítě vytvářet další vztahy ve svém životě. Rozhoduje o tom, zda se dítěte bude k druhým vztahovat s důvěrou, nebo bude ve vztazích spíše ostražité a nedůvěřivé, zda bude přiměřeně samostatné a sebevědomé, nebo bude svazováno studem, vinou a pochybnostmi o sobě.
Pozorování a zakoušení vztahu mezi rodiči je pak odrazovým můstkem pro budování partnerských vztahů v dospělosti. Pokud jsou tyto klíčové vztahy dítěte kontaminovány násilím, je vysoce pravděpodobné, že i jeho budoucí vztahy budou obsahovat takovou příměs.
Přednáška 24. října 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..