Cyklus a nálada

„Pozoruji u sebe prudké změny nálad,“ napsala nám do redakce čtenářka. „Vysvětluji si to mimo jiné i změnami menstruačního cyklu. Jen jsem dosud nebyla schopna určit, která fáze má jaký vliv. Někdy jsem protivná (i sama sobě) před menstruací, jindy až po ní. Někdy jsem s příchodem menstruace pocítila úlevný klid a jindy ne. Občas mám pocit, že vnitřní napětí trvá snad celý měsíc.“

Když pomineme samotnou menstruaci, která umí mít mnoho podob, v souvislosti se změnami nálad nejčastěji zmiňujeme PMS neboli premenstruační syndrom. Nejedna žena mezi kamarádkami slyšela nebo utrousila větu v následujícím smyslu: „Včera jsem byla přesvědčená, že ho nenávidím a že se nutně musíme rozejít. Ale dneska jsem to dostala, takže už vím, čím to bylo.“ 

Premenstruační syndrom je fenomén známý napříč kulturami, v literatuře se objevuje od roku 1930. Jeho existence se bere někdy jako samozřejmost, někdy jako další důvod, proč diskvalifikovat z veřejné diskuze ženy jako emocionální, nestabilní, iracionální a rozevláté hysterky, za které mluví a jednají jejich hormony (těhotenské, kojicí, cyklické…), a tedy není nutné je brát vážně.

V poslední době mají minimálně v subkultuře nakročené k new age velký úspěch knihy jako Rudý měsíc nebo Cyklická žena od Mirandy Gray, která k jednotlivým fázím menstruačního cyklu přiřazuje ženské archetypy a jim odpovídající prožívání. Po Panně a Matce přichází v premenstruačním období Kouzelnice či Čarodějnice, která je v dobré podobě moudrá a mystická, v té nepříjemné všem vynadá, vyřídí si, s čím jí kdo leze na nervy, a tu a tam někoho promění v žábu.

Smutná pravda je, že téma ženského cyklu je i ve 21. století zatíženo spoustou balastu. V antickém Řecku vznikla teorie o tom, že děloha může volně bloumat ženským tělem a přivádět tak ženy k šílenství. I dnes jsou ženské stížnosti na zdraví či bolest brány méně vážně než mužské, ženy na urgentním příjmu dokonce v průměru déle čekají na léky proti bolesti – protože neustále žije mýtus o ženské iracionalitě.

Je složitější zahrnout ženy do klinických studií, právě protože jejich těla procházejí různými hormonálními změnami, občas otěhotní, berou hormonální antikoncepci a to vše interaguje se vstřebáváním zkoumaných léků. Na ResearchGate najdete pětkrát víc studií o erektilní dysfunkci než o PMS. Případně výzkumníci a konečně i respondentky berou existenci a podobu PMS za danou věc a jejich předpoklady ovlivňují výsledky.

Co všechno nevíme

Když začnete zkoumat odborné studie a literaturu, která se PMS a obecně proměnami nálad během menstruačního cyklu zabývá, zjistíte, že je to jedno velké mystérium. Nevíme, proč se to děje. A – to se podržte – nevíme dokonce, jestli to vůbec existuje. Zhruba polovina studií existenci PMS potvrzuje, druhá polovina dokládá, že obecně je v populaci zdravých žen vliv menstruační fáze na náladu minimální. Pokud vás tedy nezajímají detaily z vědeckého zákulisí, směle přeskočte na závěrečná doporučení.

Kanadský tým výzkumnice Sarah Romans například sledoval půl roku náladu 100 žen, které nevěděly, že výzkum je o souvislosti nálady s menstruačním cyklem. Ukázalo se, že výrazně větší vliv na náladu žen má jejich tělesné zdraví, míra stresu a sociální opora. Tatáž autorka podrobila analýze 48 studií, z nichž pouze v sedmi se projevila souvislost horší nálady a premenstruační fáze, v 18 souvislost s premenstruační fází v kombinaci s dalšími fázemi a 18 studií vůbec žádnou souvislost nálady a fáze cyklu nenašlo.

A zajímavé je i to, že přestože PMS je fenomén známý napříč kulturami, v jednotlivých kulturách ženy popisují PMS trochu rozdílně. Číňanky častěji říkají, že jsou během dní před menstruací citlivější na chlad. Američanky ne. Ženy ze Spojených států si naopak více stěžují na zhoršení nálady – ale to zase zpravidla netrápí Číňanky.

Některé ženy nicméně obtíže prožívají a občas velmi těžce

Než ale začneme celou věc relativizovat, pojďme si říct, co některé ženy reálně postihuje. Když odhlédneme od tělesných obtíží jako únava nebo nafouklé břicho, k duševním problémům popisovaným v několika dnech před menstruací se nejčastěji řadí:

• výkyvy nálad,
• tenze, podrážděnost,
• deprese, ztráta smyslu nebo chuti do života.

Výzkum psychiatričky Jean Endicott naznačuje, že některé ženy, které trpí psychickými obtížemi, jako jsou úzkosti nebo deprese, mohou ve dnech před menstruací a v jejím počátku pociťovat zhoršení a být vůči úzkostem, depresím a dalším těžkostem zranitelnější. A existuje určité procento i jinak zdravých žen (v odborných studiích se pohybuje v poměrně širokém rozptylu mezi 1,3 % až 9 %), které dny před menstruací a někdy také první 1–2 dny menstruace prožívají skutečně velmi těžce a nepříjemně. Jejich stav se pak označuje termínem PMDD neboli česky premenstruační dysforická porucha.

Tyto ženy zažívají někdy slabší, někdy ale velmi silný smutek, beznaděj, úzkost a napětí, podrážděnost a hněv, náladovost. Jejich obtíže jsou natolik silné, že reálně narušují jejich vztahy a běžné fungování. A vyskytují se natolik pravidelně, že je možné podle nich odvodit datum v kalendáři. Samozřejmě, že tyto ženy vykážou do patřičných míst každého výzkumníka, který bude existenci jejich trápení relativizovat, nebo dokonce popírat.

Proč někdo trpí, a jiný ne? Nevíme

Je to tak. Obecná domněnka je taková, že na výskyt případných obtíží má vliv prudký pokles hormonů estrogenu a progesteronu ve dnech před menstruací. Není ale ovšem vůbec zřejmé, proč se to týká jen některých žen. Někteří lékaři o celé věci přemýšlí jako o abnormální reakci těla na normální hormony.

A aby byl v celém tématu ještě větší chaos, jednotlivé ženy mají různé hladiny hormonů v různých poměrech vůči sobě a liší se podle toho i doba trvání jednotlivých fází jejich cyklu. To poněkud diskredituje ty studie, které premenstruační fázi odpočítávají ne na základě reálného měření hormonů v krvi, ale prostým odpočtem dní od začátku krvácení.

Trochu světla se do tohoto pokusila vnést výzkumnice Stephanie Van Goozen, byť bohužel s poměrně malým vzorkem 21 žen po období jednoho menstruačního cyklu. Z vzorků jejich krve analyzovala hladiny nejrůznějších hormonů – estradiolu, progesteronu, testosteronu a dalších. Zhruba polovina žen uvedla, že trpí ve dnech před menstruací únavou, druhá polovina žádné potíže neměla. Tyto dvě skupiny se lišily v hladině estradiolu a také v tom, v jakém poměru byl u nich naměřen estradiol a progesteron. „Bezproblémová“ skupina měla hladiny ženských hormonů vyšší. A ženy se lišily také v tom, kdy byla nejvyšší jejich sexuální touha. Zatímco ženy s vyšším estradiolem toužily po milování nejčastěji v premenstruační fázi, ženy s nižší hladinou hormonu ve fázi ovulační.

Ani zde ale nebyla zachycena souvislost mezi náladou a fází cyklu. Autoři uvádí, že souvislost mezi sexuální touhou a menstruačním cyklem se dá vysledovat snáz. Není to tedy tak, že by ženy prožívající těžké symptomy PMS jakkoliv vyčnívaly z hlediska hladin hormonů. Dokonce nevyčnívají ani nedostatkem některého vitamínu, mírou cvičení a pohybu, historií deprese nebo traumatu, BMI. Prostě – nevíme.

Jak si pomoci

Co si z toho všeho tedy reálně můžeme vzít? Něco přece jen: Souvislost mezi fází cyklu a celkovou náladou je u většiny žen pravděpodobně velmi malá. Mnohem větší vliv mají jiné proměnné – celkové zdraví, stres, naše vztahy. Pokud bychom se měli vrátit k původnímu dotazu čtenářky, pravděpodobné tedy je, že má smysl hledat jiné zdroje a příčiny její tenze.

Některé ženy obtíže přesto pociťují a někdy velké. Tyto ženy o nich nemívají pochybnosti a zažívají je pravidelně a relativně předvídatelně. Věřme ženám to, co říkají. A jak si pomoci, když patříte k těm, které obtíže trápí?

Ukázalo se, že premenstruační fázi lépe prožívají ženy, které mají ke svému cyklu kladný vztah. Roli tedy hraje vliv očekávání a postojů. Výzkumnice Kathleen Lustyk a její tým zjistili, že kladný vliv na snížení nepříjemných symptomů má praktikování technik mindfulness zaměřených právě na rozptylování hodnoticích postojů a negativních očekávání vhledem k nástupu menstruace.

• Některým ženám s PMDD pomůže hormonální antikoncepce. Bohužel jsou také ženy, kterým nesedne a obtíže zhorší nebo v krajním případě vyvolá jiné.
• Jiným ženám, zvlášť když to dává smysl i v celkovém pohledu, mohou pomoci SSRI antidepresiva.
• Někomu pomáhají určité doplňky stravy, například hořčík, vápník, vitamín B6.
• Jako vždy a všude i tady vám lékaři doporučí žít zdravě. Starat se o sebe, cvičit, nepít alkohol, nekouřit a nepít pět káv denně.

Smysl jako vždy dává poslouchat sebe a své tělo. Spíše než číst výzkumy, očekávat katastrofy a vysvětlovat vlastní náladovost hormony může pomoci vracet se k vlastnímu prožívání, pečovat o své potřeby a občas si položit otázku, co teď potřebuji, co by mi teď udělalo dobře.

To se samozřejmě týká nejen premenstruační fáze cyklu, ale také menstruace samotné. Do terapie mi občas přicházejí ženy, které si mezi řečí postesknou na velmi bolestivou menstruaci. Relativně často jsou to ženy s vysokým životním tempem, nastavené na výkon, odpojené od těla, které si stěžují, že je tělo takto zbrzdí a nemohou „jet a fungovat“ tak, jak jsou zvyklé. V tomto máme jako ženy oproti mužům výhodu. Aspoň jednou za měsíc na sebe naše tělo upoutává pozornost a nutí nás zpomalit a stáhnout se trochu do sebe. To by ovšem bylo zase na docela jiné psaní.