Čtyři tipy na posílení vztahu

1. Povídejte si

Všimli jste si také, že umění povídat si poslední dobou upadá? Komunikujeme spolu neustále, ale přitom si často nic hlubokého nesdělujeme. O čem tedy komunikujeme? Stěžujeme si (na práci, na život, na politiku…), něco řešíme, sdílíme neosobní banality.

Řešíme provozní věci, školu a mimoškolní aktivity dětí. Kdo nakoupí, kam se pojede o víkendu. Řešíme vztah, práci, politiku, řešíme pořád něco. A není na tom nic špatného. Vždycky je tu spousta věcí, o které je potřeba se postarat. Tomuto typu komunikace, který se zaměřuje na řešení problémů, se říká selektivní komunikace. Problém je, že nám kvůli ní nezůstává čas na extenzivní komunikaci. To je ten typ komunikace, jejímž cílem je vytvářet a utužovat pouta mezi lidmi.

Skutečně osobní povídání ve stylu někdejších černých hodinek je už dnes velká vzácnost – a je to škoda. Povídání si (sdílení osobních příběhů) je nejlepší způsob, jak utužovat vztahy, a nejpřirozenější způsob, jak předávat zkušenosti.

Pokud chcete druhým předat nějakou cennou zkušenost, vyprávějte jim svůj příběh o tom, jak jste k té zkušenosti přišli. Pokud chcete, aby vás partner pochopil, vyprávějte mu příběh svého života. Pokud chcete pochopit sebe, vyprávějte někomu svůj příběh.

My si ale příběhy už moc nevyprávíme. Děje se toho v našich životech tolik, že na minulost není čas. Jsme zahlceni vjemy a informacemi a toto kognitivní zahlcení nám bere hloubku. Vedle stovek vzrušujících statusů, které najdete na facebooku každý den, ztrácí povídání si o tom, co jsme kdy v životě prožili, svou atraktivitu. Působí to najednou nudně a nezajímavě. Nemá to intenzitu, na jakou jsme zvyklí.

Způsob, jakým konzumujeme informace na internetu a z médií, přetváří náš mozek. Ten se stává závislý na pocitu uspokojení z toho vědět (ale nikoliv chápat a už vůbec ne chápat do hloubky) a hladoví po nových informacích. Velmi výmluvně to popisuje ve své knize The Shallows: What the Internet Is Doing to Our Brains Nicholas Carr.

Chcete‑li tedy v letním čase udělat něco pro váš vztah anebo pro utužení rodinných pout, zkuste třeba staromódní černou hodinku. Hodinku bez televize, počítače, mobilu, internetu. Hodinku bez jiných rozptylovadel. Bavte se spolu, bavte se navzájem. Ze začátku to bude možná rozpačité, ale stojí to za to.

2. Buďte spolu beze slov

Jsou různé typy ticha – ticho rozpačité, ticho tísnivé, ticho propastné, ale i ticho, které spojuje. A právě takové společné intimní ticho dělá s blízkostí dvou lidí úplné zázraky. Sdílet spolu ticho vám může umožnit naplno prožít sdílený pocit blízkosti a sounáležitosti.

Miluji ležet vedle milované osoby v trávě, koukat se na oblohu, držet se za ruku, nemluvit a jen tak spolu prostě být. Ve chvílích, jako je tahle, jsem s druhým opravdu, vědomě a naplno – tady a teď. Podobný pocit zná asi každý, ale často si ho k vlastní škodě vyhrazujeme jen pro chvíle spojené se sexem nebo krátce po něm.

Slova ráda odvádějí pozornost od prožitků. Pak jsme spolu víc hlavou než srdcem. Proto jsou prožitky sdílené blízkosti pro vztah velmi důležité. Vztah není jenom o tom, že si rozumíme, fungujeme jako tandem a máme si co říct, ale i o tom, že se spolu cítíme dobře. A právě v tichu máme nejlepší šanci uvědomit si, jak nám spolu je. Trocha společného ticha umí „nakrmit srdce“ na dlouho dopředu a podpořit vzájemné city a sounáležitost mnohdy víc než hodiny mluvení.

Najděte si proto chvilku na to jen se tak beze slov spolu procházet, lehnout si do trávy nebo si k sobě sednout se sklenkou vína a užívat si poklidnou večerní atmosféru.

3. Sbírejte společné zážitky

Nedávno jsem byl v televizní ranní show, kde jsme se bavili mimo jiné i o tom, jestli a jak je vhodné odměňovat děti za jejich školní výsledky. Když jsem se na tento přímý přenos připravoval a dělal si k tématu nějaké rešerše, narazil jsem na názor, že lepší než odměňování věcmi je odměňování společnými zážitky. Pod to se můžu podepsat. Společné zážitky posilují rodinná pouta a sdílená radost vydrží déle než radost z věcí.

A to platí nejen o odměňování dětí. Pokud chcete posilovat partnerské vazby, investujte raději do zážitků než do věcných darů. Nemusí jít přitom o drahé exotické dovolené ani o nic extrémního. Dobrodružství, na které budete léta vzpomínat, se dá zažít kdekoliv.

Nejsilněji se nám do mysli zapisují „výlety mimo komfortní zónu“ – situace, kdy jsme museli překonat sama sebe nebo nějaké úskalí. Výlet mimo komfortní zónu – to je definice dobrodružství.

Pamatuji si takto jeden výlet do hor, kde jsem promokl na kost a přišel o podrážku u boty. Když už jsem myslel, že je útrapám konec, korunoval jsem to vše pádem do rašeliny – chtěl jsem předvést, jak ladně skáču z pařezu na pařez. Pařezy klouzaly. A mí přátelé, místo aby mi pomohli ven, se váleli smíchy po zemi. Dodnes na to rád vzpomínám, i když tehdy mi dvakrát dobře nebylo.

Ale tak to je: věci, na které člověk po léta se smíchem vzpomíná, se často nejeví ani trochu zábavné, když se dějí. Dobrodružství si člověk nejlépe užívá ex‑post – při sklence dobrého pití, v teple a suchu. Pracujte proto na tom, aby váš vztah byl i trochu dobrodružný, abyste měli na co vzpomínat při dlouhých večerech, třeba při výše zmiňovaných černých hodinkách.

4. Smějte se spolu

Dokázat se společně smát je pro vztah také nesmírně důležité. Vztah bez humoru je totiž vztah bez lehkosti. Ve vztahu, kde se všechno bere příliš vážně, se po čase ze společného soužití stává kličkování minovým polem výbušných témat. Vztah bez humoru přestává být časem schopen vypořádat se s obyčejnou lidskou nedokonalostí, která je vlastní každému člověku.

Napětí roste, tolerance a porozumění klesá. Není divu: smích totiž uvolňuje napětí ve vztahu a je tou nejpříjemnější a zároveň nejúčinnější cestou, jak se vztahového napětí zbavit.

Umět se spolu smát a umět se smát svým problémům je ale předpokladem nejen dobrého a spokojeného vztahu, ale i fungujícího sexu.

Zaznamenal jsem to teprve nedávno, ale trklo mě to s takovou intenzitou, že jsem jen kroutil hlavou nad tím, jak jsem si mohl něčeho takového nevšimnout už dřív. Do praxe ke mně chodí i dost párů, které mají problém se sexem. Prostě jim to ve vztahu přestalo fungovat. Jeden, druhý nebo i oba přestali mít potřebu sexu a spí spolu jen párkrát za rok, pokud vůbec. No a nedávno jsem si uvědomil jednu spojitost, která je charakteristická pro většinu z těchto párů.

Partneři, kteří spolu dlouhodobě nespí, ale jinak jim vztah vlastně po všech stránkách funguje, jsou velmi často partneři, kteří sebe a potažmo vztah berou až příliš vážně. Takoví, kteří se spolu neumějí smát. Neumějí dělat hlouposti, nesmysly. Nikdy nejsou dětinští. Nebo neumějí vážné situace přehodit do humoru.

Kde chybí humor, chybí lehkost, a kde chybí lehkost, tam se nedaří vášni. Není to samozřejmě jediný možný důvod pro ochladnutí v partnerském sexu, ale bude to důvod poměrně častý.

Najděte si proto čas na hlouposti. Je jedno, kolik vám je – hrajte si a bavte se spolu, vymýšlejte nesmysly a neberte chvíli sebe, vztah ani život tak moc vážně. Pomůže vám to nejen ke klidnějšímu vztahu, ale i k lepšímu sexu.