Co víme o lásce?

Říká se, že láska dokáže měnit život, ale změnit vlastního partnera je prakticky nemožné. Pro lásku se může umírat, ale nemůžeme chtít, aby druhý zemřel kvůli nám. Láska hory přenáší, ale když nejde hora k Mohamedovi… Láska je nesmrtelná, ale lidé, bez ohledu na to, jak moc milují, smrtelní jsou.

Jak poznat tu pravou lásku, když je v ní obsaženo tolik protikladů? A je láska vůbec zjevení, které jednoho dne přijde a pokud ji v tu chvíli neuvidíme, propásli jsme svůj životní okamžik?

Přes veškerá mystéria lásky nejde o něco, co je nám dáno shůry, ale o naše vnitřní rozhodnutí.

Rozhodnutí dovolit si příjemné pocity s láskou spojené. Rozhodnutí přijmout druhého člověka takového, jaký je, respektovat ho i s jeho individuálními zvláštnostmi, rozhodnutí vydat se na cestu otevřenosti a upřímnosti, schopnosti přizpůsobit se, když je to nutné, a v jiné chvíli si stát pevně za svým. Pravá láska je závazkem, ale přitom nesvazuje, naopak svobodu přináší. Pravá láska si neklade podmínky…

Láska bez podmínek

Bezpodmínečná láska vychází z nás za každou cenu, bez ohledu na okolnosti, nic neočekává. Pokud tomu tak není a my za naši lásku očekáváme vděčnost, věrnost, poděkování a lásku, vytváříme sami v sobě pocit strachu, žárlivosti nebo dokonce nenávisti v okamžiku, kdy je nedostáváme.

Jeden z klíčových momentů, kdy přichází do terapie manželský pár, je vyjasňování si vzájemných očekávání a nároků.

• „Ani v neděli si v klidu kafe nevypije, protože jen co si sedne, už se rozčílí, že jsou na stole drobky, a jde to uklidit.“
• „Tisíckrát mu řeknu, aby vyčistil odpad, a stejně to nakonec musím udělat sama.“
• „Vůbec se nechová jako chlap.“

Všechna tato prohlášení mají v sobě podmínku. Zřetelný nárok k druhému, který musí splnit, abychom byli ochotni ho dále milovat. Kde se v nás tahle schopnost kladení podmínek bere? Do takového prostředí už se většinou narodíme.

Obchod s láskou zanechává mnoho zraněných citů, které potřebují někde najít své naplnění.

I výchova bývá od raného věku často založena na podmínkách. Od drobností typu můžeš si pustit večerníček, jenom když sníš celou večeři, po rány pod pás, které se občas objeví, jako nechtěl sis čistit zuby, tak já ti zase nechci dát pusu na dobrou noc a nevinné kompenzace špatného svědomí, kdy podlehneme naléhání koupit novou hračku hlavně proto, že jsme teď neměli příliš mnoho času se dítěti věnovat.

Z lásky se tak stává kapitál, naučili jsme se s ní obchodovat. Obchod s láskou ovšem zanechává mnoho zraněných citů, které potřebují někde najít své naplnění. A tak ty podmínky, které si v lásce klademe, jsou někdy jen ony neuspokojené potřeby. Potřeby, které způsobují naši frustraci a o nichž jsme přesvědčeni, že jen naše druhá polovička je musí naplnit.

Vztah je vzájemné zrcadlo

Přednáška 24. října 2024