Co potřebují nadané děti
Svou inteligencí a vnímavostí převyšují vrstevníky, přesto si často připadají méněcenné.
Existují děti, které se často zajímají o „dospělé“ věci. Sledují televizní zprávy, dělají si starosti s osudem planety, zvířat a lidí, silně se jich to dotýká. Už v nízkém věku se trápí filozofickými otázkami, ptají se, jaký má život smysl. Cítí se osaměle, mají pocit, že jim druzí nerozumí. Pravda je, že dětí, jako jsou ony, je v populaci jen něco málo přes dvě procenta. To, že „nezapadají“, jim často snižuje sebevědomí. Nevědí o skutečném důvodu, a tak si to dávají za vinu – odsuzují samy sebe za to, že jsou jiné, nevěří si. Tím ještě více podlamují svoji sebedůvěru, která už tak může být nízká: vzhledem k vysoké inteligenci totiž mají na sebe vysoké nároky, dávají si vysoké cíle, velké – nerealistické – úkoly. Často bývají perfekcionisty, ale při sebemenším neúspěchu se cítí velmi zasaženi a pochybují o sobě. Řeč je o nadaných dětech.
Pod pojmem nadané dítě si většina lidí představí malého génia, kterému jde matematika, rozumuje, vše umí vysvětlit, každého poučit, je sebevědomý a po všech stránkách nadaný a v životě nebude mít problémy a rozhodně uspěje – a že je tudíž hodný závidění. To je dost stereotypní představa. Okolo tohoto tématu je hodně otazníků, nesnází se správným jazykovým pojmenováním, diagnostikováním i vhodnou péčí – a hodně předsudků a zjednodušení.
Už označení nadané dítě je zavádějící. Nadání na něco má totiž téměř každé dítě, každý člověk. Je potřeba tedy zohlednit IQ. Pod pojmem nadané dítě chápeme totiž dítě, jehož inteligenční kvocient je vyšší než 130 – které má tedy velmi vysokou inteligenci. IQ se zjišťuje pomocí testů a měří se jimi převážně konvergentní inteligence, tedy schopnost logického úsudku, lineárního myšlení a úroveň kognitivních funkcí – které jsou u takových dětí ve srovnání s dětmi stejné věkové kategorie velmi nadprůměrné.
Spíš by se tedy mělo hovořit o velmi inteligentních dětech, aby výraz co nejlépe vystihoval podstatu věci. Celé se to však ještě komplikuje tím, že děti s velmi vysokou inteligencí nemají inteligenci pouze kvantitativně jinou, ale zároveň i kvalitativně jinou. To znamená, že myslí jinak. A protože myšlení je úzce spojeno s emocemi, jak prokázaly neurovědy, jejich odlišnost myšlení rovná se i odlišnosti vnímání a prožívání (a z toho vyplývající chování).
Stejně jako myšlení je nadprůměrné a nadprůměrně rychlé (mozek těchto dětí je ve stavu zvýšené aktivace a zvýšené rychlosti zpracování podnětů a informací, rychlost je asi o 0,05 m/s vyšší na jeden bod inteligenčního kvocientu), je i prožívání silnější. Takové děti jsou velmi citlivé, vnímavé, emotivní, občas mohou působit přecitlivěle, jasnozřivě nebo idealisticky, také jsou empatické, protože silně vnímají nejen své emoce, ale i emoce druhých.
Očekávali bychom, že děti s vysokou inteligencí budou všemu rozumět. Přitom tyto děti často mají pocit, že nerozumí téměř ničemu. Nerozumí lidem, nerozumí světu.
Ve snaze vyhnout se pojmům nadané nebo velmi nadané děti vzniklo označení děti s vysokým potenciálem (ujalo se hlavně v Belgii). Ani toto označení však nevystihuje charakteristické osobnostní rysy takových dětí. A o ty jde především. Ve Francii se vžilo označení zebra. Kvůli podobnosti s tím, že žádná zebra nemá stejné pruhy, že je unikátní. To je ovšem do jisté míry také zavádějící, protože každý člověk i každé dítě je unikátní.
Nejde tedy o to, jak tyto děti pojmenovat (i když vědci jistě nějaký termín potřebují a my pro potřeby tohoto článku také – zvolím proto označení děti s vysokým potenciálem, s vědomím jeho nedostatečnosti), protože každé pojmenování do určité míry selhává, ale jak je rozpoznat a jak o ně pečovat.
Víc než bystrá hlava
Umíme se „starat“ o děti s vysokou inteligencí tím, že jim zadáváme úkoly, rébusy a hry pro náročné. A tím zabavíme jejich intelekt. Umíme pečovat o děti s mentální deficiencí, rozumíme jejich osobnosti a tomu přizpůsobujeme naši péči. Zatím však neumíme s definitivní určitostí poznat děti s vysokým potenciálem a moc neumíme celistvě pečovat o jejich osobnost.
Přitom lze předpokládat, že takových dětí bude pomalu přibývat, vycházíme‑li z tzv. Flynnova efektu, který určuje, že průměrná hodnota IQ ve společnosti stoupá (zhruba o tři body za deset let).
Celé se to komplikuje i proto, že do toho vstupují další dvě proměnné: specifický způsob myšlení a fungování mozku a specifické osobnostní rysy těchto dětí.
Jak už bylo naznačeno, rychlost zpracování informací je velmi vysoká, a to způsobuje, že tyto informace jsou integrovány simultánně – vše se tedy v mozku objevuje zrychleně a zároveň jakoby se stejnou důležitostí, můžeme proto u těchto dětí mluvit o převažujícím divergentním druhu myšlení.
Člověk, který má obrovské znalosti a dovednosti, ale který má nízké sebevědomí a sebedůvěru, nakonec nemusí v životě uspět.
Výhodou divergentního typu myšlení (na rozdíl od toho konvergentního, které jde uvážlivě, logicky a organizovaně vytyčenou cestou) je potenciál objevovat nové cesty a možnosti, tedy kreativita. A zde narážíme na spolehlivost IQ testů v diagnostice dětí s vysokým potenciálem, neboť IQ testy hlavně testují konvergentní typ myšlení.
Může se tedy stát, že dítěti s vysokým potenciálem vyjde z testu IQ mezi 125 a 129 a nebude zařazeno mezi nadané, přestože vykazuje všechny osobnostní rysy této skupiny. Přestože potřebuje odpovídající zacházení a péči. Výsledek může být ovlivněn jednak divergentním způsobem uvažování, jednak vysokou emocionalitou, která když je negativní, může mít tendenci snižovat dítěti sebevědomí a brzdit ho ve výkonu. Proto je důležité při diagnostikování vzít do úvahy i osobnostní rysy.
Osobnostním rysem je zvýšená intenzita prožívání. To je dáno vysoce reaktivní amydalou, částí mozku, která je zodpovědná za citové prožívání a která jako první reaguje na obrazy, zvuky, vůně a počitky přicházející zvenčí. Je automatickým spouštěčem emocí. V takové situaci jsou děti s vysokým potenciálem doslova zavaleny či unášeny emocemi, jsou velmi zranitelné a jejich reakce pro nic netušící okolí může působit nepatřičně, výbušně, nepochopitelně až agresivně.
Rozvíjet celou osobnost
Přednáška 24. října 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..