Co neměníš, to si vybíráš

Chodím už dlouho do terapie, napsala nám v reakci na článek Když psycholog nepomůže čtenářka Alena. Spoustu věcí jsem nahlédla, pochopila a mám pocit, že se stejně nemohu pohnout z místa. Není to pocit, ale realita. Naopak: ke všem různým problémům se ještě přidal vztek, že to nejsem schopna zvládnout. Asi by se to dalo shrnout do jedné věty: Neumím realizační fázi.

Vážená paní Aleno, od chvíle, kdy mi v poště přistál váš dotaz, si na vás pokaždé vzpomenu, když věci pro mě dobré a důležité odsouvám „na zítra“ nebo „na příště“. Přemýšlela jsem a tohle by nám mohlo pomoci:

Jste normální, tohle se děje často. To asi na prvním místě. Terapie nikomu neslibuje, že ke změně dojde. Všichni terapeuti vědí, že terapie může přinést náhled a porozumění a že nejsme zodpovědní za výsledky terapie. Samozřejmě, pokud se v tom necítíte, jste sice normální, ale není to v pořádku. Proč se změna nedaří a co by mohlo pomoci?

Potřebujeme vizi, záměr

Pokud nevím, kam směřuji, bloudím. Nefunguje, když chci jít od něčeho pryč. Takže je potřeba „vysnít“ si, alespoň rámcově, co chci a kterým směrem chci změnu. Siouxové říkali: Dokud nevíš, kam chceš jít, seď.

Potřebujeme motivaci

Pozitivní – těšením se na lepší příští, nebo negativní – jestli je nám v současném nastavení už dost nedobře. Někdy v terapii dojdeme paradoxně k poznání, že změna, kterou bychom potřebovali, je příliš rozsáhlá, v daný moment je zaplavující až ohrožující, potenciálně nad naše síly, a zabrzdíme se – vlastně sebezáchovně.

Všechno nové je ve skutečnosti vnímáno jako trochu ohrožující, a pokud nemáme dost silnou zvědavou stránku (tzv. vyhledávání nového, novelty‑seeking), tak je pro nás známá bída lepší než neznámý ráj. Sem patří motivační afirmace typu: Dělám to pro sebe. A ta brr! negativní – Co neměníš, to si vybíráš.

Potřebujeme energii

Alexander Lowen, zakladatel bioenergetiky, řekl, že smyslem terapie ve skutečnosti je zvyšování energie organismu a vlastní sebeúzdravné mechanismy už se pak samy prosadí.

• Otázka zní, jak se nabíjíte? Co a kdo vám dělá dobře na těle i na duši?
• Pracujete na tom, abyste energii spíše získávala, nebo se nadměrně vydáváte?
• A který první malý krok byste mohla udělat k lepšímu nabití energií?

Například pro mě to je jednoznačně jít spát o hodinu dřív a vypít přes den více vody.

Potřebujeme disciplínu

Japonská metoda malých kroků kaizen začíná od toho, že by člověk měl žádoucí činnost dělat minutu denně. Minutu. Neříkejme si, že nenajdeme minutu času za celý den, kdy můžeme dělat, co je pro nás dobré. Třeba minutu číst. Minutu dýchat do břicha. Během minuty říct něco hezkého. O minutu odsunout, než si zapálím cigaretu.

To je zajímavý experiment. Během takové minuty třeba uděláme úplně jiné rozhodnutí (vyřídím odkládaný telefonát, udělám pár dřepů místo čokolády, přečtu stránku v knížce). Takže minutu denně a postupně prodlužovat.

Metoda malých kroků taky znamená takzvaně „nakrájet salám na kolečka“. Potřebuji změnit práci je velká událost. Ale když se rozfázuje (dát si do pořádku dokumenty, aktualizovat CV, napsat vzkaz na profesní sociální síť či zaregistrovat se na nějakém serveru s pracovními nabídkami), jedná se o úkony, které už tak zaplavující nejsou. Kdo má rád seznamy, je schopen používat to do list, ale i nám ostatním se v této plánovací fázi tužka a papír hodí.

A potřebujeme podporu

Sebepodporu a podporu zvenčí. Je nezbytné naučit se za provedení malých kroků ocenit a odměnit. Sami sebe, ano. A ano, za každý malý krok.

Taky se hodí mít někoho, s kým můžu bezpečně sdílet svou radost z toho, že mířím ke změně, nebo ji už dokonce dělám. Nemusí to být zrovna životní partner, ale může, pokud je. Potřebujeme svůj kmen, svou partu, která nezávidí, že se nám daří, kde nám to přejí a podporují nás, což může a nemusí být rodina.

Někdy stačí – a to je zejména pro nás ženy – začít změnou střihu účesu nebo malou obměnou v šatníku… Má to svůj vývoj:

1. Chci vypadat lépe. Zabývám se tím, aby můj povrch vyjadřoval, co je uvnitř, mou vnitřní krásu.
2. Najdu svůj styl, v něm se cítím uvolněná a dobře (třeba díky kurzu Móda a duše).
3. Lidi na to reagují.
4. Získávám podporu, nalézám svůj kmen, hledám svou vizi.
5. Jdu za ní.

Paní Aleno, držím palce. Vaše Alena Večeřová Procházková