Co když je to ve střevě?

Nedílnou součástí trávicího traktu každého člověka je enterický nervový systém, což je vlastně velké uskupení nervových buněk v našem břiše, které má za hlavní úkol řídit trávení. Někdy je také označován jako náš druhý mozek. Tento rozsáhlý systém obsahuje až 500 miliónů neuronů, a proto ho mozek nechává, aby si veškeré procesy spojené s trávením potravy řídil sám.

Centrální nervový systém, složený z mozku a míchy, a náš druhý mozek spolu mohou oboustranně komunikovat díky sympatiku a parasympatiku. Tyto nervy vycházející z mozku a hřbetní míchy pomáhají zajistit správnou funkci vnitřních orgánů – řídí například dýchání, činnost srdce nebo také trávení. Naše střevo vysílá skrze tyto nervy mozku informaci, jestli už jsme najedení, zda je nám nevolno ze zkaženého jídla nebo jestli nebudeme zvracet.

Další složkou trávicího traktu je střevní mikrobiom nebo také střevní mikroflóra, což je označení pro mikroby v našem střevě. Tito „živočichové“ jsou pro naše tělo nesmírně prospěšní a potřební. V břiše každého z nás je jich asi sto triliónů a žijí si vlastním životem. My jim poskytujeme potravu, oni nám na oplátku pomáhají s produkováním vitamínů a živin, chrání nás proti patogenům, tráví ovoce a zeleninu, spolupracují s imunitním systémem a samozřejmě – hrají nedílnou úlohu v komunikaci střeva s mozkem a mají přímý vliv na změny nálad, a dokonce pro vznik deprese.

Rovnováha serotoninu

Už v roce 1965 Michael D. Gershon tvrdil, že naše střeva tvoří a ukládají přes 90 % serotoninu, látky označované někdy jako hormon radosti. Později bylo zjištěno, že to není jen serotonin, ale další desítky neurotransmiterů podobných serotoninu. Neurotransmiter je všeobecně látka vznikající v nervové soustavě přenášející informace. Serotonin se podílí na řízení činnosti a funkci střev, ale klíčovou roli sehrává i při regulaci nálady. Ovlivňuje úzkost, pocity štěstí, spánek, ale i chuť k jídlu. Pokud je váš serotonin v rovnováze, cítíte se celkově méně nervózní, šťastnější, odpočatější a klidnější.

Při nízkých hladinách serotoninu se objevuje deprese, úzkost, poruchy spánku, podrážděnost, agresivita nebo nevolnost a změna chuti k jídlu. Pokud se hladina naopak zvýší, může dojít až k tzv. serotoninovému syndromu, který je život ohrožující. K vychýlení rovnováhy všech neurotransmiterů může dojít například zánětem ve střevě. Takový zánět způsobují třeba potravinové intolerance.

Obtěžující intolerance

Potravinové intolerance v současné době nabývají na síle a zdá se, že jimi trpí čím dál větší množství lidí, ačkoli se mezi lékaři objevuje domněnka, že diagnostikovaných osob je jen nepatrná část. Potravinové intolerance se řadí mezi nežádoucí reakce na potraviny, konkrétně mezi netoxické reakce na potraviny bez imunitní reakce; když se imunitní systém takové reakce zúčastní, hovoříme již o potravinových alergiích. Intolerance mají oproti alergiím pomalý nástup a nejednoznačné příznaky.

Nejčastěji jsou způsobeny chybějícím enzymem v tenkém střevě, který má za úkol pomoci danou potravinu strávit. Když enzym chybí, nedojde ke správnému natrávení potravy a tyto nestrávené části putují přes střevní stěnu do krevního řečiště, kde dochází k nealergické reakci imunitního systému a vzniku zánětu.

Na vzniku zánětu se podílí laktózová intolerance, histaminová intolerance, neceliakální glutenová senzitivita a další potravinové intolerance, jež mohou vyvést z rovnováhy náš zažívací trakt. Příznaky se mohou projevit přímo v trávicím traktu v podobě nadýmání, nevolností, kručení v břiše, průjmu nebo zácpy. Ale nemusí se projevovat celé roky vůbec nebo naopak plíživě bolestmi hlavy, ekzémy, chronickou únavou, ztrátou energie, poruchami spánku, poruchami učení, úzkostí, depresí nebo poruchami paměti.

Co s tím?

Stává se, že ne u všech pacientů zabírá klasická léčba deprese za pomoci antidepresiv. U těchto pacientů se může a nemusí objevovat potravinová intolerance. Pokud se však potravinová intolerance objeví, stačí v některých případech nasadit dietu, u které se problematické potraviny vysadí, a příznaky intolerance včetně deprese odezní. Nově jsou v oblasti psychotropních léčiv zkoumána i psychobiotika – speciální probiotika, která ovlivňují funkci mozku za pomoci neuroaktivních látek, čímž mají zdravotní přínos pro pacienty trpící psychiatrickým onemocněním.

Pokud tedy již trpíte potravinovou intolerancí a objevují se u vás příznaky spojené se ztrátou energie, bolestmi hlavy, nervozitou, úzkostí, skleslou náladou, dlouhodobě pochmurnou náladou, nic se vám nechce a ze všeho jste otrávení, zkuste se svěřit svému ošetřujícímu lékaři nebo vyhledat pomoc psychologa. Nemusí se jednat přímo o depresi, v dlouhodobém časovém měřítku vám však tyto obtíže mohou nejen zhoršit průběh potravinové intolerance nebo dalších onemocnění, ale dokonce mohou přerůst v závažnou psychickou poruchu.

Na druhé straně, když si nejste potravinové intolerance vědomi, ale zdá se vám, že po některých potravinách (nejčastěji pečivu, mléku, zrajících sýrech, vejcích nebo ovoci) trpíte obtížemi s trávením, necítíte se příjemně nebo jste celí napjatí, nervózní, unavení až utlumení, zkuste vysledovat, které potraviny to jsou, a ty následně na pár týdnů vysadit.

Také můžete požádat svého lékaře o vyšetření na potravinovou intoleranci. Testy na potravinovou intoleranci se dají zakoupit i v lékárnách nebo drogeriích, ale většinou nebývají spolehlivé, proto je vždy lepší svěřit se do rukou odborníka, který zohlední veškeré faktory doprovázející vaše obtíže.

Jak jsme si ukázali, náš mozek opravdu komunikuje s trávicím systémem a navzájem jsou svou neoddělitelnou součástí. Proto nestačí naši psychickou pohodu udržovat pouze meditacemi, relaxacemi či sportem, ale musíme k tomu připojit i vyváženou stravu a přiměřeně zdravý životní styl.

K zánětlivým procesům ve střevě přispívají průmyslově zpracované potraviny bohaté na cukr a umělá sladidla, proto je dobré je alespoň omezit, a pokud jste navyklí na každodenní konzumaci pečiva, vybírejte kvalitní kváskové chleby a celozrnné pečivo. Pravidelně si dopřejte zakysané mléčné výrobky, kvašenou zeleninu nebo kysané zelí. Ale hlavně pamatujte na to, že všeho moc škodí a důležitější než každodenní konzumace sladkostí nebo naopak držení striktní diety je naše tělesné a duševní zdraví.