Co jsem si vyseděl
Meditace je návratem k jednoduchosti. Znamená vidět věci takové, jaké opravdu jsou. Nekomplikujte si to.
Strohá meditace vhledu, známá jako vipassaná, je sice považována za původní buddhistickou meditační techniku, ale zároveň je od jakýchkoliv náboženských konceptů odpojená a ve svém základu ryze racionální a uzemněná. Už po pár dnech plného nasazení jsou vnímatelné první změny, i když se nejedná o žádné průlomové vhledy. Podělím se s vámi o své zážitky z posledního zásedu a o to, proč tuto techniku považuji za tak aktuální a svým způsobem moderní.
Vipassaná znamená vidět věci takové, jaké opravdu jsou. Stojí na přímočaré praxi, ve které není prostor pro pohádkové myšlenkové výlety a jakoukoliv jinou mentální rebelii. Stejně strohé a funkční bylo i německé meditační centrum se svými pravidly:
- Za celou dobu s nikým nepromluvím, nebudu komunikovat ani neverbálně, každý si hledí svého
- Na začátku odevzdám telefon (s tím jsem moc nepočítal), nebudu nic číst, nebudu si nic zapisovat
- Povoleno je pouze bílé oblečení (což není specifikum samotné praxe, ale této školy)
- Začíná se ve čtyři ráno, večerka je v deset (přiznám se, tohle pravidlo jsem si občas trochu upravil)
- Nestarám se o nic jiného než o samotnou praxi. Každý den od učitelky dostanu zadání, čemu se nadcházející den věnovat. Pokud v rámci denního reportu kápnu božskou, že jsem se během praxe někam zatoulal a odchýlil, dostane se mi většinou odpovědi: Ale tohle tady neděláme.
- Každý den dostanu přidělenou práci na údržbě centra, ale běda, jestli budu pracovat déle než hodinu. Hybaj zpátky meditovat!
Zadání, které se s každým dnem obnovuje, je primitivně jednoduché, provedení ale už tak snadné není – tluče se s roztěkanou každodenní realitou a běžným fungováním moderního života naplněného prací, rodinou, koníčky, zábavou a vnitřním dialogem, často nesmyslným.
Během každého dne se stále dokola opakují tři činnosti:
- Vědomá prostrace, tedy úklon v sedě na kotnících. Provádí se zpomaleně a je rozfázovaný do desítek malých pohybů, každý pohyb se mentálně označuje (zvedání‑zvedání‑zvedání‑dotek‑dotek‑dotek‑klesání‑klesání‑klesání…).
- Meditace v chůzi – sleduje se krok a jeho fáze, každý pohyb se rovněž mentálně označuje (zvedání, nesení, pokládání, zastavování, stání…).
- Meditace v sedě. Sedí se se zavřenýma očima na meditačním polštářku nebo klekačce a sledují se tělesné procesy takové, jaké jsou, aniž bychom je jakkoliv manipulovali nebo do nich vkládali cokoliv jiného. Každý den s upraveným zadáním.
Po skončení tohoto kolečka následuje krátká pauza. A potom znovu a znovu, dokud nezazní gong na jídlo nebo se večer jde spát. Mění se pouze intervaly, které se u meditace v sedě a v chůzi každý den navyšují o pět minut, a již zmíněné provedení.
Přednáška 19. září 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..