Černá skříňka v naší hlavě
Rané zážitky si mozek nepamatuje. Je to dobře, nebo špatně?
Do vzpomínek se noříme denně, například když ucítíme povědomou vůni, procházíme místem, kde jsme dříve něco zažili, nebo slyšíme starou písničku. Okolo vzpomínek koluje řada mýtů – například že paměť funguje jako videonahrávka nebo že člověku lze v hypnóze implantovat jakoukoliv vzpomínku. Jak je to se vzpomínkami a pamětí doopravdy?
Vůně vánočního stromečku, pouštění draka, mýdlové bubliny, plavání v rybníku, hrad z písku, sáňkování na zasněženém kopci. První pětka v žákovské knížce, hádka s kamarády… Vzpomínky na dětství s námi zůstávají celý život. Z těch krásných můžeme nostalgicky čerpat energii v obtížných životních situacích, na ty horší v obvyklých situacích zapomínáme.
Jaká je vaše první vzpomínka na dětství? Úplně ta první, kterou si vybavíte? Já ve svém nejstarším zážitku ležím na zádech v kočárku, někam jedeme. Koukám na mámu, najednou slyším hrozný hluk, vím, že máma je vystrašená, pak propuknu v pláč… Později vyzvídám a zjišťuji, že podobná scéna se nejspíš opravdu odehrála. Bylo to v parku. Dva mladíci tehdy pod kočár hodili petardy.
Přednáška 19. září 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..