Ateistka hledá Boha
Jsem přesvědčena, že víra člověku v životě pomáhá. A tak už roky hledám Boha, zatím marně.
Nedávno jsem byla na akci Celonárodní čtení Bible v Městské knihovně v Praze. Na pódiu seděli čtyři pánové a jeden z nich byl ten, kvůli kterému jsem do knihovny přišla.
Ekonom Tomáš Sedláček mě párkrát v televizi zaujal originálním výkladem Bible a jeho knihu Ekonomie dobra a zla jsem přečetla skoro do půlky, i když jsem většinu nechápala. A protože se něco dozvíte vždycky jen od toho, kdo je chytřejší než vy, zeptala jsem se ho.
„Ráda bych věřila v Boha, ale moc mi to nejde. Můžete mi dát nějaké praktické rady, jak uvěřit?“ Nebylo to moc inteligentní, ale jsem ženská. Praktická, i když jde o transcendentno.
Pan Sedláček ale ženská není, a tak vypadal mým dotazem trochu zaskočen. V odpovědi ho předběhl psychiatr a teolog Max Kašparů: „To je právě ten problém dnešních lidí. Všechno chtějí vědět prakticky,“ posteskl si. A já se zastyděla.
„Mně Bůh oslovil v pubertě, čili moc nechápu, na co se ptáte,“ navázal na něj Tomáš Sedláček a já si připadala jako vůl všech volů. Ale aspoň jsem se poučila. Takhle se věřícího ptát nemůžu.
Když budu tlouct, bude mi opravdu otevřeno?
Další pokus. Koupila jsem si knížku katolického teologa Tomáše Halíka Divadlo pro anděly aneb Život jako náboženský experiment a svitla mi naděje, že by to snad šlo.
Abyste mi rozuměli, potřebovala jsem, aby mi někdo odpověděl na dvě základní otázky:
- Můžu se k Bohu dopracovat, přestože mi nebyl dán dar víry?
- Lze k němu dospět i cestou logiky a vůle?
V knížce říká Tomáš Halík nevěřícím přátelům‑hledačům toto:
„Chovejte se tak, jako byste věřili, dělejte to, co dělají věřící (ano, choďte na mši, čichejte vůni kadidla) a postupně zjistíte, že vlastně věříte – přibližně toto radí Pascal svým nevěřícím přátelům. Tato často vysmívaná rada ve skutečnosti prozrazuje Pascalův hluboký psychologický vhled. Praxe a životní zkušenost je prvotní, intelektuální reflexe následuje.“ A tak jsem šla na Velký pátek, největší křesťanský svátek, do kostela. Studenti tam moc pěkně četli pašijové hry, v lavicích seděli mladí rodiče s malými dětmi, pan farář byl sympaťák… Sem budu chodit častěji a třeba to na mě nakonec sedne jako na toho ekonoma, řekla jsem si.
Ale pak mě naštvali. Vypustili z pašijových textů větu „Bože proč jsi mě opustil?“. Tedy větu, která naznačuje, že se stal Kristus na kříži na chvíli ateistou (nakonec to vybral zvoláním: otče, do tvých rukou… znáte to).
Přednáška 24. října 2024Označ text a CTRL + Q pro-highlight. Nebo kus textu uvnitř highnutého pro dehigh..